Marcantonio Cavanis byl benátský kněz a pedagog, který žil v letech 1774 až 1853. Původně se připravoval na kariéru ve veřejné správě a před vstupem do duchovního stavu působil v různých funkcích ve vládě Benátek. Byl vysvěcen v roce 1806 a úzce spolupracoval se svým bratrem Antoniem Angelem na podpoře Kongregace Škol dobročinnosti. Jako učenec a básník využíval své administrativní zkušenosti k získávání finančních prostředků pro vzdělávací instituce a napsal několik vlivných pedagogických textů pro studenty.
Život a dílo


Po působení jako notář a zástupce ve správě Benátek se Cavanis věnoval náboženskému životu. Stal se prokurátorem Škol dobročinnosti, kde spravoval finance a vztahy s úřady. Jako literát publikoval poezii a spolupracoval se svým bratrem na mnoha vzdělávacích materiálech, včetně průvodců latinským jazykem, slovníků a antologií určených k podpoře mladých studentů v jejich studiu.
Uctívání

Katolická církev uznává Marcantonia Cavanise jako ctihodného. Jeho přínos vzdělávání a jeho oddaná služba náboženské obci zůstávají součástí jeho odkazu v církevní tradici.
