Luigi Monti byl italský řeholník 19. století, který zasvětil svůj život péči o nemocné. Narodil se v roce 1825 v Bovisio-Masciago a v roce 1857 založil Společnost Nejsvětějšího Početí, aby poskytovala péči potřebným. Během své činnosti pracoval v nemocnicích, jako byl Santo Spirito v Římě, a pomáhal během epidemie cholery v Brescii. Až do své smrti v Saronnu v roce 1900 působil jako generální představený svého řádu a katolická církev jej uznává jako blahoslaveného.
Život a dílo
Po krátkém působení u řádu Ludovica Pavoniho založil Monti vlastní náboženskou komunitu. Byl vyučený zdravotní bratr a získal diplom na univerzitě La Sapienza. Jeho služba zahrnovala péči o pacienty v Římě a péči o opuštěné děti v Saronnu. Přestože nebyl vysvěcený kněz, byl často oslovován jako otče kvůli svému vedení a duchovní roli.
Uctívání
Proces jeho blahořečení započal v roce 1941. Po uznání jeho hrdinské ctnosti a potvrzení zázraku zahrnujícího vyléčení střevních onemocnění jej papež Jan Pavel II. blahořečil v roce 2003 na Náměstí svatého Petra. Je připomínán 22. září.