Lucius I. byl římský biskup, který působil jako papež od června roku 253 až do své smrti v březnu roku 254. Narodil se v Římě Porphyrianovi a převzal vedení v období intenzivního pronásledování. Krátce po vysvěcení byl vyhoštěn, ale nakonec získal povolení vrátit se do města. Je známý svým odporem proti Novatianům, neboť se stavěl proti jejich odmítání přijmout zpět křesťany, kteří v minulosti během pronásledování odpadli.
Život a působení
Během svého krátkého pontifikátu se Lucius snažil udržovat jednotu v rané církvi. Cyprián ho pochválil za jeho postoj proti těm, kteří se snažili vyloučit kající věřící z přijímání. Přestože ho historické záznamy někdy nesprávně označovaly za mučedníka, ve skutečnosti zemřel před začátkem Valeriánského pronásledování, čímž se stal vyznavačem, nikoli mučedníkem.
Uctívání a relikvie
Je připomínán 4. nebo 5. března v závislosti na tradici. Jeho ostatky se původně nacházely v katakombách Kalliksta. Zatímco lebka, která mu byla kdysi připisována, byla uchovávána v Dánsku, radiokarbonové datování naznačuje, že relikvie ve skutečnosti patřila osobě, která žila mnohem později než třicátý papež.