Lucio Dalla (4. března 1943 – 1. března 2012) byl italský zpěvák, skladatel, hudebník a herec, který hrál také na klarinet a klávesové nástroje. Nejznámější je jako autor písně „Caruso“ (1986), věnované opernímu tenoristovi Enricu Carusovi, a písně „L'anno che verrà“ (1979). Během kariéry trvající několik desetiletí se pohyboval mezi vlivy jazzu, popu, folku a klasické hudby a jeho tvorbu hojně převzali mezinárodní umělci.
Počátky kariéry



Narodil se v Boloni a již v mladém věku začal hrát na klarinet v místní jazzové kapele. Později se připojil k souboru Rheno Dixieland Band, v němž hrál spolu s budoucím filmovým režisérem Pupim Avatim. Vystoupení na festivalu Cantagiro v roce 1965 nebylo úspěšné, jeho první hit přišel s písní „4/3/1943“, jejíž název byl oproti původní verzi změněn kvůli tehdejším cenzurním pravidlům. Od roku 1970 spolupracoval s básníkem Robertem Roversim, jehož texty byly na několika albech spojeny s jeho experimentálními skladbami.
Samostatný úspěch a odkaz


Po ukončení spolupráce s Roversim začal Dalla psát vlastní texty a jeho popularita rostla s albem Banana Republic z roku 1979. Píseň „Caruso“ později nahráli mimo jiné Luciano Pavarotti a Julio Iglesias. Dalla zemřel na infarkt v roce 2012 ve švýcarském Montreux a jeho pohřbu v Boloni se údajně zúčastnilo kolem 50 000 lidí.
