Leonel Brizola (1922–2004) byl brazilský politik, jediný člověk, který byl zvolen guvernérem dvou brazilských států. Vystudoval inženýrství, politicky vyrostl v Brazilské dělnické straně pod vlivem Getúlia Vargase a pomohl odolat pokusu z roku 1961 zabránit Joãu Goulartovi v nástupu do prezidentského úřadu. Po vyhnanství za vojenské diktatury se v roce 1979 vrátil a založil Demokratickou dělnickou stranu. Je považován za jednu z nejvýznamnějších historických postav brazilské levice.
Mládí a vzestup


Brizola vyrůstal v chudobě poté, co jeho otec v roce 1923 padl v místní občanské válce. Jméno Leonel převzal po jednom z povstaleckých velitelů a v mládí pracoval na různých místech, zatímco dokončoval školu s pomocí stipendia. Vystudoval inženýrství, ale do politiky vstoupil brzy, v roce 1945 se připojil k mládežnickému křídlu Brazilské dělnické strany. V roce 1946 byl zvolen do zákonodárného sboru státu Rio Grande do Sul a později se oženil se sestrou Joãa Goularta, který se stal jeho blízkým spojencem.
Obrana demokracie


Jako guvernér státu Rio Grande do Sul byl Brizola znám výstavbou veřejných škol v chudých čtvrtích a podporou drobných zemědělců a bezzemků. V srpnu 1961, kdy se vojenští ministři pokusili zabránit Goulartovi v nástupu do úřadu poté, co odstoupil Jânio Quadros, zorganizoval Brizola z území státu rozhlasovou síť, která vyzývala občany do ulic. Po zhruba dvanácti dnech krize pokus ztroskotal a Goulart byl uveden do funkce.
Vyhnanství a pozdější kariéra


Po převratu v roce 1964 Brizola vyzýval k odporu, Goulart se však postavil proti občanské válce a Brizola odešel do vyhnanství v Uruguayi. Vrátil se v roce 1979, kdy skončil zákaz jeho politické činnosti, a založil Demokratickou dělnickou stranu. V letech 1982 a 1990 byl zvolen guvernérem státu Rio de Janeiro a v roce 1989 neúspěšně kandidoval na prezidenta. Později až do své smrti v roce 2004 působil jako čestný předseda Socialistické internacionály.
