Kutilbert z Canterbury byl arcibiskupem z Canterbury v 8. století. Před svým působením v Canterbury byl opatem kláštera Lyminge a některé historické prameny naznačují, že mohl být také biskupem v Herefordshire. Během svého působení předsedal důležitým církevním sněmům, jako byl sněm v Cloveshoo, a dohlížel na stavbu nové kostela zasvěceného sv. Janu Křtiteli. Zemřel roku 760 a je uctíván jako světec v katolické tradici.
Církevní kariéra
Kutilbertův vzestup k moci byl pravděpodobně usnadněn vlivem krále Æthelbalda z Merciie. Během svého působení jako arcibiskup spravoval proměnlivou náboženskou krajinu Anglie, zejména po povýšení arcibiskupství v Yorku. Udržoval aktivní korespondenci se současníky, jako byl Bonifác, což dokazuje jeho vysokou úroveň vzdělání a angažovanost v širším křesťanském světě.
Církevní vedení
Jako vůdce se Kutilbert zaměřil na církevní disciplínu a náboženské učení. Na sněmu v Cloveshoo v roce 747 pomohl stanovit pravidla týkající se církevního oděvu, klášterní kontroly a nutnosti, aby duchovní učili křesťanské zásady laikům. Nechal také postavit kostel sv. Jana Křtitele v Canterbury, kde byl nakonec pochován.
Uctívání
Kutilbert je uctíván jako světec, jehož svátek se slaví 26. října. Byl prvním arcibiskupem svého arcibiskupství, který byl pohřben ve svém nově postaveném kostele, a ne v opatství sv. Augustina. Jeho odkaz zahrnuje formalizaci rozhodnutí sněmů a jeho roli při formování liturgického a administrativního života anglosaské církve.