Justus z Girony byl křesťanský mučedník, který žil během diokleciánských pronásledování na počátku 4. století. Je ztotožněn s jedním ze čtyř mučedníků, společně s Germanem, Paulinem a Sciciem, kteří trpěli v Gironě. Tradice se o této skupině zmiňuje jako o Lapicidách, ačkoli historické záznamy o jejich konkrétních utrpeních se opírají o pozdější hagiografie. Je uznáván jako světec v římskokatolické církvi.
Život a tradice
Podle tradice byl Justus umučen spolu se třemi společníky během pronásledování v Gironě. Ačkoli historické záznamy o jejich konkrétních utrpeních pocházejí z pozdějších hagiografických textů, jsou tradičně spojováni dohromady. Jejich ostatky byly původně uchovávány v kostele zasvěceném svaté Marii, který se nacházel mimo město Girona.
Uctívání a relikvie
Relikvie mučedníka byly přeneseny do katedrály v Gironě na příkaz Karla Velikého. Kolem roku 1200 byly znovu přemístěny do specifické kaple postavené pro svaté mučedníky uvnitř katedrály. Římskokatolická církev si připomíná jeho svátek 8. června.