Jodo-dono (1569 – 1615), známá také jako Jodo-gimi nebo paní Čača, byla japonská historická osobnost pozdního období Sengoku. Byla konkubínou a druhou manželkou vládce Toyotomi Hidejoši a matkou jeho syna a nástupce Hidejoriho. Po pádu Rady pěti starších se stala synovou poručnicí a spolu s ním vedla poslední odpor proti šógunátu Tokugawů během obležení Ósaky. Její rodinné vazby na klany Toyotomi i Tokugawa ji postavily doprostřed vztahů mezi dvěma nejmocnějšími rody té doby.
Rodina a raný život

Byla nejstarší ze tří dcer daimjó Azai Nagamasy a jeho manželky Oiči, mladší sestry Oda Nobunagy. Po otcově smrti v roce 1573 se jejím adoptivním otcem a ochráncem stal Hidejoši. Její mladší sestra Oejo se stala manželkou druhého šógsuna Tokugawy Hidetady a matkou jeho nástupce, čímž rodina získala trvalé spojení s rodem Tokugawů. Jodo-dono byla známá svou zdatností v poezii waka a silným zájmem o budoucnost rodu Toyotomi.
Role v politice Toyotomi

Po narození Hidejoriho v roce 1593 se stala Hidejošiho oblíbenou manželkou a obdržela hrad Jodo. Po Hidejošiho smrti v roce 1598 působila jako synova poručnice a faktická hlava hradu Ósaka. Během napětí před bitvou u Sekigahary v roce 1600 zaujímala opatrné stanovisko jménem rodu Toyotomi a svého syna formálně nezavázala ani jedné straně, což později Tokugawa Ieyasu využil k ospravedlnění vlastních kroků.
Odkaz

Po Hidejošiho smrti se stala buddhistickou jeptiškou pod jménem Daikóin a na památku svých rodičů založila chrám Jógen-in. V následujících letech ji spisovatelé, kteří podporovali šógunát Tokugawů, často vykreslovali jako zlou a zhýralou ženu odpovědnou za pád rodu Toyotomi. Dochované záznamy od obchodníků s luxusním zbožím poskytují také vhled do mecenášství a vkusu privilegovaných žen její doby.
