Joachina de Vedruna byla španělská řeholnice 19. století, která založila Karmelitánský řád milosrdných. Narodila se v Barceloně v roce 1783, původně se provdala za šlechtice a vychovala devět dětí, než ji změnily napoleonské invaze. Po smrti manžela se věnovala charitativní práci a vzdělávání. Pod vedením církevních představitelů založila v roce 1826 svou kongregaci, která se nakonec rozšířila po Španělsku a Latinské Americe. Je uznávána jako svatá v katolické tradici.
Život a dílo
Po smrti manžela v roce 1816 se Vedruna přestěhovala do Vicu, aby se zaměřila na péči o nemocné a poskytování vzdělání. Pod vedením biskupa z Vicu a Antona Marii Claret se v roce 1826 stala zakladatelkou svého náboženského institutu. Navzdory politické nestabilitě a karlistickým válkám, které ji přinutily uprchnout do Francie, pokračovala v rozšiřování svého působení. Kvůli nemoci nakonec rezignovala na vedení a zemřela v Barceloně v roce 1854.
Uctívání
Proces jejího svatozprohlášení začal na počátku 20. století. Byla prohlášena za ctihodnou v roce 1935 a blahořečena papežem Piem XII v roce 1940. Nakonec ji svatořečil papež Jan XXIII v roce 1959. Její svátek se slaví 19. května a její ostatky jsou uchovávány v mateřském domě její kongregace ve Vicu.