Jean-Louis Borloo je francouzský politik a advokát, který působil jako první předseda Unie demokratů a nezávislých (UDI) v letech 2012 až 2014. Zastával několik ministerských postů v kabinetech prezidentů Jacquesa Chiraca a Nicolase Sarkozyho, včetně funkce ministra zaměstnanosti, sociální soudržnosti a bydlení a ministra ekologie, energetiky, udržitelného rozvoje a moří. Borloo byl rovněž starostou města Valenciennes a poslancem Národního shromáždění, na nějaký čas byl také členem Evropského parlamentu.
Mládí a vzdělání

Borloo se narodil v roce 1951 v Paříži rodičům bretaňského, belgického a korsického původu. Maturitu složil v roce 1969 a poté získal tituly z práva a z filozofie, dějepisu a ekonomie a do roku 1976 také titul MBA na HEC Paris. Už během studií pracoval na čerpací stanici, aby si mohl studium financovat. Poté se v osmdesátých letech začal věnovat advokacii.
Politická kariéra
Borloo se v roce 1989 stal starostou města Valenciennes jako nezávislý kandidát a krátce byl členem Evropského parlamentu. Později zasedal v Národním shromáždění za volební obvod v departementu Nord, vstoupil do Radikální strany a mezi lety 2002 a 2010 zastával ministerské funkce v několika vládách. V roce 2012 založil UDI se záměrem sjednotit středové strany a v roce 2014 se kvůli zdravotním potížím stáhl z politického života.
Odkaz
Během svého působení ve funkci ministra představil pětiletý plán sociální soudržnosti postavený na rovnosti příležitostí, bydlení a zaměstnanosti. Výraznou měrou se také podílel na konzultacích o životním prostředí známých jako Grenelle de l'environnement v letech 2007 a 2008. Jeho odchod z UMP v roce 2011 kvůli jejímu posunu doprava znamenal významný zlom v jeho politické dráze.
