Jan ze Sedry byl patriarchou antiochijským syřské ortodoxní církve v 7. století, který vedl svou církev od roku 631 do roku 648. Narodil se v obci Beth ‘Ellaya a byl vzděláván v teologii, syrštině a řečtině v klášteře. Je široce uznáván pro své diplomatické úsilí o opětovné sjednocení nekalkedonských křesťanů v rámci římské a sásánovské říše. Proslul skládáním různých modliteb prosby a získal si díky nim své charakteristické jméno. Svým společenstvím sloužil v období významného arabského dobytí Levanty.
Život a působení
Po působení jako sekretář patriarchy Athanasia I. Gammola se Jan vydal na misi do kláštera svatého Matěje, aby obnovil jednotu mezi syrskými křesťany v různých říších. Po svém nástupu na patriarchát se zapojil do slavné teologické debaty s emírem o Bibli a božství Krista. V té době také usnadnil překlad evangelia do arabštiny a úspěšně odolával pokusům o odstranění podstatných křesťanských odkazů z textu.
Literární dílo
Patriarcha byl plodným spisovatelem a skládal devět modliteb prosby, známých jako sedre, díky nimž získal své jméno. Jeho písemné dědictví zahrnuje tři smírčí modlitby pro eucharistii a liturgii. Dále napsal obsáhlé vyznání víry a christologickou práci, která měla řešit různé teologické spory jeho doby.
Uctívání
Jan je uctíván jako světec v syřské ortodoxní církvi. Jeho památka je uchovávána prostřednictvím jeho liturgických spisů a jeho role obránce víry. Je připomínán každý rok 14. prosince, v den jeho smrti v roce 648.