Jan z Prislopu byl sedmnáctého století pravoslavný metropolita a monastický, který žil v Sedmihradsku. Narodil se kolem roku 1540 v Silvașu de Sus a nakonec opustil svůj domov, aby se připojil k monastické komunitě v Prislopu, kde se vypracoval na opata. V roce 1585 byl zvolen metropolitou Sedmihradska. Je vzpomínán pro svůj asketický životní styl, zejména pro vyhloubení cely do skalnatého útesu u řeky Slivutș, kde žil jako poustevník.
Život a smrt
Po působení jako opat Jan vyhledával život v samotě. Vyhloubil si celu do strmé skalní stěny poblíž svého kláštera, aby žil v neustálé modlitbě. Podle místní tradice zemřel v mladém věku poté, co ho omylem zastřelili dva lovci, když pracoval na okně pro svou jeskyni. Jeho tělo bylo později přeneseno do kláštera mnichy z Valašska.
Uctívání
Svatá jeskyně zůstává dodnes poutním místem. Byl ctěn místními pravoslavnými křesťany již za svého života a jeho život byl později zaznamenán v osmnáctém století v poetické kronice. Svatý synod rumunské pravoslavné církve ho oficiálně svatořečil v roce 1992. Je připomínán 13. září.