Jakub z Ulmu (nar. kolem roku 1407 v Ulmu, zemřel 1491 v Bologni) byl německý dominikánský laik a umělec. Před vstupem do Řádu kazatelského sloužil jako voják v Kampánii v Itálii. Po zklamání z vojenského života uslyšel náboženské povolání a zbytek života strávil v Bologni. Je především známý svými uměleckými příspěvky, zejména svou prací jako malíř a sklář vytvářející obrazy pro kostelní okna.
Život a kariéra
Jakub se narodil ve Švábsku a před nástupem do služby jako voják v Neapoli v roce 1432 se vydal na pouť do Říma. Po období práce jako pomocník u právníka vstoupil v roce 1441 do Dominikánského řádu v Bologni. Zbytek života věnoval náboženskému umění, zaměřil se na malířství a práci se sklem. Zemřel v říjnu 1491 a byl pohřben v bazilice San Domenico.
Uctívání
Je uznáván jako blahoslavený v katolické tradici. Jeho blahořečení bylo oficiálně schváleno papežem Lvem XII. v roce 1825. Jeho svátek se slaví 11. října, v den výročí jeho smrti. Jeho ostatky byly v roce 1965 přemístěny do jiné kaple v bazilice San Domenico.