Jakov byl východní pravoslavný arcibiskup, který vedl srbskou církev mezi lety 1286 a 1292. Přestože historické detaily o jeho životě zůstávají omezené, je uznáván pro své významné příspěvky k církevnímu dění v regionu. Je mu připisováno založení a obnova různých kostelů a potenciální přesun biskupského sídla ze Žiče do metochionu v Peći. Proslul svou laskavostí a dobročinností a věnoval zvláštní pozornost klášteru Studenica, který podporoval liturgickými předměty a příslušenstvím.
Církevní působení
Během svého působení se Jakov zaměřil na fyzickou a duchovní údržbu církve. Poskytl liturgické knihy a nezbytné předměty klášteru Studenica. Jeho vedení pravděpodobně zahrnovalo přesun centra biskupského sídla ze Žiče do Peće. Dále bylo známo, že se věnoval zvláštní podpoře srbským asketům, čímž prokázal svou oddanost klášterní komunitě.
Uctívání
Srbská pravoslavná církev ho uctívá jako svatého pro jeho vnímanou čistotu a křesťanskou lásku. Je připomínán 3. února podle církevního kalendáře, zatímco gregoriánský kalendář označuje jeho svátek 16. února. Jeho odkaz je zachován jeho historickou rolí v církevní správě a jeho pověstí skromného a dobročinného vůdce.