Ignác Antonowicz byl polský salesiánský kněz, který žil v letech 1890 až 1941. Po působení v různých vzdělávacích funkcích, včetně funkce ředitele Salesiánského teologického ústavu v Krakově, byl v roce 1941 zatčen německými úřady. Následně byl poslán do koncentračního tábora Osvětim, kde vytrpěl kruté zacházení před svou smrtí. Katolická církev ho uznává jako služebníka Božího.
Život a působení

Antonowicz se narodil ve Więsławici a v mládí studoval v salesiánském zařízení v Osvětimi. Jeho kněžská kariéra zahrnovala práci katechety a působení jako ředitele Salesiánského ústavu v Różanymostoku. Později vedl Salesiánský teologický ústav v Krakově, funkci zastával až do svého zatčení v květnu 1941.
Smrt a uctívání
Během věznění v koncentračním táboře Osvětim Antonowicz utrpěl extrémní fyzické násilí, včetně bití a útoku psem. Zemřel v táboře následkem těchto zranění. Je jedním ze skupiny salesiánských mučedníků, jejichž proces blahořečení byl zahájen, a byl prohlášen za služebníka Božího.
