Hilda z Whitby byla abatyše v 7. století, která sehrála důležitou roli v christianizaci Northumbrie. Narodila se kolem roku 614 v královské rodině Deiry a vyrůstala na dvoře krále Edwina. Po několika letech v Kentu se vrátila do Northumbrie, aby se věnovala mnišskému životu, a nakonec se stala první abatyší kláštera v Whitby. Proslula svou hlubokou moudrostí a administrativními schopnostmi, sloužila jako důvěryhodná poradkyně králů a byla velmi vážená svou komunitou.
Mnišský život
Hilda vedla několik náboženských komunit, včetně opatství Hartlepool a své proslulé nadace v Whitby. Její kláštery se často řídily keltskou mnišskou tradicí, kde muži a ženy žili v oddělených obydlích, ale shromažďovali se ke společné bohoslužbě. Udržovala přísné společenské standardy, kladla důraz na dobročinnost, studium Bible a společný majetek. Její vedení bylo tak účinné, že pět mužů z jejího kláštera se nakonec stalo biskupy.
Odkaz a uctívání
Je uctívána jako svatá v anglikánské, katolické a ortodoxní tradici, s jejím svátkem oslavovaným 17. listopadu. Její vliv byl natolik významný, že se v jejím klášteře v Whitby v roce 664 konal Synod v Whitby. Místní legendy ji spojují s amonity, které někteří věří, že proměnila v kamenné hady. Její jméno přežívá také ve vědeckém rodu Hildoceras.