Hilarius z Arles byl biskup a spisovatel 5. století, který působil v církvi na jihu Galie. Narodil se kolem roku 401 a v 420. letech vstoupil do opatství Lérins. V roce 429 se stal nástupcem svého příbuzného Honoráta v úřadu biskupa v Arles. Během svého působení se snažil o upevnění primátu nad církvemi v jižní Galii, což vedlo k významným jurisdikčním konfliktům s papežstvím. Byl uznáván pro svou inteligenci a snahu o organizaci katedrální chory do asketické kongregace.
Život a kariéra
Po působení v Lérins se Hilarius stal metropolitním biskupem v Vienne a Narbonne. Pokusil se prosadit autoritu nad sousedními diecézemi, což vedlo k sesazení biskupa v Besançonu. Papež Lev I. však zasáhl, aby omezil jurisdikci Hilaria, a nakonec mu odňal některá práva dohlížet na provinční církve. Zemřel v Arles 5. května 449 ve věku přibližně 48 let.
Spisy a odkaz
Hilarius byl učenec s velkou rétorikou a zanechal po sobě několik literárních děl, včetně životopisu svatého Honoráta a básně s názvem Metrum in Genesin. Jeho spisy jsou ceněny pro svou kvalitu ve srovnání s ostatními současnými díly. Je uctíván jako světec v římskokatolické a východní pravoslavné tradici, a jeho svátek se připomíná 5. května.