Gwyndaf Hen byl raný velšský světec, jehož jméno je spojováno s několika náboženskými místy ve Walesu. Společně se svatým Cadfanem a dalšími následovníky údajně putoval z Anglesey na poloostrov Llŷn. Jako syn Emyra z Anglesey pravděpodobně uprchl na sever po franské invazi do Anglesey v 6. století. Jeho historická přítomnost je doložena především kostely a ohradami nesoucími jeho jméno v různých částech Walesu.
Život a spojení
Podle tradice se Gwyndaf Hen oženil s Gwenonwy, dcerou krále Meuriga z Glywysingu. Měli dva děti, Meugana a Hywyna. Jeho rodinná historie je spojena s dobou krále Artura a po smrti jeho otce v roce 546 byla jeho rodina nucena přesídlit do severního Walesu. Tento přesun přispěl k založení mnoha náboženských základů v celém regionu.
Náboženský odkaz
Přestože specifické biografické detaily jsou vzácné, jeho jméno se dochovalo prostřednictvím několika míst, včetně Llanwnda v Caernarfonshire a kaple Gwnda u Rhydlewise. Tato místa naznačují, že v těchto oblastech založil kostely nebo ohrady. Jeho identita zůstává spojená s ranou křesťanskou historií Walesu, zejména prostřednictvím jeho spojení s 6. stoletími klášterních hnutí pocházejících z Anglesey.