Guido Maria Conforti byl italský arcibiskup a misionářský zakladatel, který žil v letech 1865 až 1931. Narodil se v provincii Parma a svůj život zasvětil službě katolické církvi, nakonec působil jako arcibiskup ravennský a biskup parmský. Nejlépe je znám založením Xaveriánských misionářů v roce 1895, organizace, která krátce po svém založení vyslala své první členy do Číny. Jeho úsilí se silně zaměřovalo na náboženské vzdělávání mladých lidí a podporu misijní činnosti.
Život a působení
Poté, co se jeho povolání projevilo již v dětství, vstoupil Conforti do semináře v Parmě. Byl vysvěcen na kněze v roce 1888 a později působil jako profesor a generální vikář. Jako biskup byl znám tím, že rozsáhle cestoval po svých farnostech, často na koni. Měl významný podíl na formování moderní misijní práce a inicioval vydání encykliky Maximum illud v roce 1919.
Uctívání
Katolická církev uznala jeho hrdinskou ctnost, což vedlo k jeho blahořečení papežem Janem Pavlem II. v roce 1996. Po schválení druhého zázraku byl svatořečen papežem Benediktem XVI. v roce 2011. Je připomínán 5. listopadu, v den jeho úmrtí v Parmě.