Guglielmo da Fenoglio byl italský kartuziánský mnich, který žil v letech 1065 až 1120. Narodil se v Garessiu a původně se snažil vést samotářský život jako poustevník nedaleko Torre Mondovì, než vstoupil do společenství v Casottu. Podle pravidel stanovených svatým Brunem žil jako laický bratr a získal si uznání pro svou hlubokou pokoru a poslušnost. Katolická církev ho oficiálně uznala za blahoslaveného a papež Pius IX potvrdil jeho uctívání v roce 1860.
Život a oddanost

Po letech strávených jako poustevník se Guglielmo připojil ke společenství náboženských věřících v kartuziánském klášteře Casotto. Po celý život zůstal laickým bratrem a striktně se držel kartuziánského modelu. Jeho ostatky byly údajně neporušené a ohebné po dobu tří století, ačkoli místo jeho hrobu se ztratilo poté, co ho mniši přesunuli, aby ochránili klášter před návštěvami poutníků.
Uctívání a umění

Je uctíván jako patron kartuziánských laických bratří. V náboženském umění je často zobrazován s nohou oslů, což je atribut vycházející z legendy, kde ji použil k zahánění banditů. Jeho obraz se objevuje na různých místech, včetně kartuziánského kláštera v Pavii a kartuziánského kláštera San Martino v Neapoli.
