Grigorij Perelman (narozen 1966) je ruský matematik a geometr, známý svým přínosem k geometrické analýze, riemannovské geometrii a geometrické topologii. V letech 2002 a 2003 vyvinul nové metody pro analýzu Ricciho toku a dokázal Poincarého domněnku a Thurstonovu geometrizační domněnku, přičemž první z nich byla po celé minulé století slavným otevřeným problémem. V roce 2006 prohlásil, že ukončil profesionální matematickou činnost, a to kvůli zklamání z etických standardů v oboru, a od té doby žije v ústraní v Petrohradě.
Raný život a kariéra
Narodil se v Leningradu v židovské rodině a matematické nadání projevil už v raném věku. V roce 1982 získal se sovětským týmem na Mezinárodní matematické olympiádě zlatou medaili s plným počtem bodů. Po dokončení doktorátu v roce 1990 na Steklovově ústavu zastával výzkumná místa na několika univerzitách ve Spojených státech, kde roku 1994 dokázal domněnku o duši v riemannovské geometrii. Poté se vrátil do Steklovova ústavu v Petrohradě a odmítl nabídky předních amerických univerzit.
Hlavní výsledky a uznání
Perelmanova raná práce o Alexandrovových prostorech položila spolu s Jurijem Buragem a Michaelem Gromovem základy tohoto oboru. Jeho důkaz Poincarého domněnky časopis Science vyhlásil za průlom roku 2006. V roce 2010 Clayův institut oznámil, že splnil podmínky pro udělení první ceny tisíciletí. Cenu odmítl, stejně jako Fieldsovu medaili, která mu byla nabídnuta v roce 2006, a dříve odmítl i cenu Evropské matematické společnosti.
