Filip Irap byl šestnáctého století východní pravoslavný mnich a asketa, který žil v oblasti Vologdy. Narodil se do rolnické rodiny, brzy osiřel a nakonec se stal učedníkem Kornelia z Komelu. Hledaje život v samotě a tichu, daleko od pozemské slávy, založil klášerní osadu na břehu řeky Andoga. Je především znám jako zakladatel Filipovo-Irapovy pouště, komunity vybudované kolem kaple zasvěcené Svaté Trojici.
Klášterní život

Po vstupu do klášteru Kornelia v dvanácti letech byl mladík (původně Feofil) vyučován písmem a svatým písmem mnichem Flaviánem. Sloužil v pekárně a v kostele, než byl vysvěcen na kněze. Hledaje hlubší izolaci cestoval na sever, aby našel místo pro tichou modlitbu, a nakonec v roce 1517 obdržel od knížete Andreje Šelešpanského půdu k usazení se u řek Irap.
Uctívání
Život svatého zaznamenal mnich German, který s ním žil v poušti. Po jeho smrti v roce 1537 byl Filip uctíván jako ctihodný světec. Jeho svátky se slaví 8. května, na památku jeho příjezdu do pouště, a 14. listopadu, v den výročí jeho úmrtí. K jeho úctě patří specifické hymny a ikonografické zobrazení.
