factograf
CS
Přihlásit se

krajně pravicová autoritářská ideologie a hnutí

Fašismus

  • 1 min čtení
  • V 154 jazycích
  • 25 obrázků
  • Původní článek Factografu
Fašismus

Fašismus je krajně pravicová, autoritářská a ultranacionalistická politická ideologie a hnutí, které se prosadilo v Evropě na počátku 20. století. Vyznačuje se podporou diktátorského vůdce, centralizovanou autokracií, militarismem, násilným potlačováním opozice a silnou regimentací společnosti i hospodářství. Fašisté odmítají komunismus, demokracii, liberalismus, pluralismus a socialismus. Vědci i politici dlouho debatují o tom, jak přesně má být tento pojem vymezen.

Vznik a šíření

Italský Duce Benito Mussolini (vlevo) a německý Führer Adolf Hitler (vpravo) patřili k významným fašistickým diktátorům.
Italský Duce Benito Mussolini (vlevo) a německý Führer Adolf Hitler (vpravo) patřili k významným fašistickým diktátorům.
Herbert Spencer, sociální darwinista, který vytvořil výraz „přežití nejschopnějších“.(87)
Herbert Spencer, sociální darwinista, který vytvořil výraz „přežití nejschopnějších“.(87)
Charles Maurras, před rokem 1922
Charles Maurras, před rokem 1922
Georges Sorel, oříznuto
Georges Sorel, oříznuto
Filippo Tommaso Marinetti, italský modernistický autor Futuristického manifestu (1909) a později spoluautor Fašistického manifestu (1919).(103)
Filippo Tommaso Marinetti, italský modernistický autor Futuristického manifestu (1909) a později spoluautor Fašistického manifestu (1919).(103)
Benito Mussolini v roce 1917 jako italský voják v první světové válce
Benito Mussolini v roce 1917 jako italský voják v první světové válce
Adolf Hitler jako německý voják v první světové válce
Adolf Hitler jako německý voják v první světové válce
Příslušníci italského sboru Arditi drží dýky, symbol své skupiny, v roce 1918. Sbor vznikl v roce 1917 z vojáků cvičených pro nebezpečné mise; odmítali se vzdát a inspirovali italské fašistické hnutí.(112)
Příslušníci italského sboru Arditi drží dýky, symbol své skupiny, v roce 1918. Sbor vznikl v roce 1917 z vojáků cvičených pro nebezpečné mise; odmítali se vzdát a inspirovali italské fašistické hnutí.(112)
Noviny L'Ardito připomínají výročí prvního útoku squadristi, fašistických milic, na socialistické noviny Avanti! během Biennio Rosso (1919–1920).
Noviny L'Ardito připomínají výročí prvního útoku squadristi, fašistických milic, na socialistické noviny Avanti! během Biennio Rosso (1919–1920).
Území, která Itálii slíbila Londýnská smlouva (1915): Trentino-Alto Adige, Julské Benátsko a Dalmácie (hnědě) a oblast Snežnické planiny (zeleně).(121) Po první světové válce Itálie připojila město Zadar v Dalmácii, zbytek Dalmácie připadl Jugoslávii.(citace nutná)
Území, která Itálii slíbila Londýnská smlouva (1915): Trentino-Alto Adige, Julské Benátsko a Dalmácie (hnědě) a oblast Snežnické planiny (zeleně).(121) Po první světové válce Itálie připojila město Zadar v Dalmácii, zbytek Dalmácie připadl Jugoslávii.(citace…
Slovinský Narodni dom („Národní dům“) v Terstu v plamenech poté, co jej fašisté 13. července 1920 vypálili.
Slovinský Narodni dom („Národní dům“) v Terstu v plamenech poté, co jej fašisté 13. července 1920 vypálili.
Viktor Emanuel III., italský král, s Mussolinim.
Viktor Emanuel III., italský král, s Mussolinim.
12 obrázků

První fašistická hnutí vznikla v Itálii během první světové války a poté se rozšířila do dalších evropských zemí, zejména do Německa, a své stoupence měla i mimo Evropu. Fašisté pokládali válku za revoluci, která proměnila válčení, společnost, stát i techniku. Totální válka a masová mobilizace společnosti stíraly hranici mezi civilisty a bojovníky a válka vytvořila mocné státy s dosud nevídanou mocí nad svými občany. Fašistické režimy států Osy později uskutečňovaly genocidní a imperialistické cíle během druhé světové války.

Význam a odkaz

Corneliu Zelea Codreanu, vůdce rumunské fašistické Železné gardy, při svém procesu za konzervativní diktatury Carola II., 1938.(157)
Corneliu Zelea Codreanu, vůdce rumunské fašistické Železné gardy, při svém procesu za konzervativní diktatury Carola II., 1938.(157)
Francisco Franco předvádí římský pozdrav na přehlídce k oslavě vítězství ve španělské občanské válce. Jako konzervativní generál vedl fašistickou stranu FET y de las JONS a současníci ho uznávali za fašistického vůdce, ačkoli o tom, zda to bylo přesné, se vedou spory.
Francisco Franco předvádí římský pozdrav na přehlídce k oslavě vítězství ve španělské občanské válce. Jako konzervativní generál vedl fašistickou stranu FET y de las JONS a současníci ho uznávali za fašistického vůdce, ačkoli o tom, zda to bylo přesné, se…
Ante Pavelić, poglavnik Nezávislého státu Chorvatsko a vůdce fašistických Ustašů, s Mussolinim v Římě 18. května 1941.
Ante Pavelić, poglavnik Nezávislého státu Chorvatsko a vůdce fašistických Ustašů, s Mussolinim v Římě 18. května 1941.
Vidkun Quisling, předseda vlády kvislingovského režimu v Norsku a vůdce fašistické Nasjonal Samling (vlevo), s Hitlerem v Berlíně 13. února 1942.
Vidkun Quisling, předseda vlády kvislingovského režimu v Norsku a vůdce fašistické Nasjonal Samling (vlevo), s Hitlerem v Berlíně 13. února 1942.
Po roce 1945 jej současníci označovali za „posledního žijícího fašistického diktátora“ a Franco podporoval neofašismus v Evropě.(citace nutná) Jeho režim se vyvíjel směrem ke konvenčnějšímu autoritářství, přičemž si zachoval své hlavní zásady.(citace nutná)
Po roce 1945 jej současníci označovali za „posledního žijícího fašistického diktátora“ a Franco podporoval neofašismus v Evropě.(citace nutná) Jeho režim se vyvíjel směrem ke konvenčnějšímu autoritářství, přičemž si zachoval své hlavní zásady.(citace nutná)
Giorgio Almirante, vůdce Italského sociálního hnutí v letech 1969 až 1987.(227)
Giorgio Almirante, vůdce Italského sociálního hnutí v letech 1969 až 1987.(227)
Demonstrace strany Zlatý úsvit v Řecku v roce 2012.
Demonstrace strany Zlatý úsvit v Řecku v roce 2012.
Demonstrant proti ruské vládě drží obraz zobrazující Dmitrije Medveděva a Vladimira Putina jako nacisty, se svastikou z barev stuhy svatého Jiří a ruským státním znakem uprostřed (Oděsa, 2014).
Demonstrant proti ruské vládě drží obraz zobrazující Dmitrije Medveděva a Vladimira Putina jako nacisty, se svastikou z barev stuhy svatého Jiří a ruským státním znakem uprostřed (Oděsa, 2014).
Potřebu lidového vozu (německy Volkswagen), jeho koncepci a funkční cíle formuloval Adolf Hitler.(296)
Potřebu lidového vozu (německy Volkswagen), jeho koncepci a funkční cíle formuloval Adolf Hitler.(296)
Fašistické černé košile během pochodu na Řím v říjnu 1922.
Fašistické černé košile během pochodu na Řím v říjnu 1922.
Příslušníci nacistické Sturmabteilung pochodují 4. listopadu 1923, několik dní před Pivním pučem.
Příslušníci nacistické Sturmabteilung pochodují 4. listopadu 1923, několik dní před Pivním pučem.
Členky Piccole Italiane, organizace dívek v rámci Italské národní fašistické strany.
Členky Piccole Italiane, organizace dívek v rámci Italské národní fašistické strany.
12 obrázků

Pojem pochází z italského slova fascio, svazku prutů, který symbolizoval sílu skrze jednotu, a přijal jej Mussoliniho hnutí. Od roku 1945 je fašismus široce zavrhován a jen málo stran se otevřeně označuje za fašistické, přičemž toto slovo odpůrci často používají jako urážku. Označení jako neofašistické nebo postfašistické se někdy užívá pro moderní strany, jejichž myšlenky jsou podobné hnutím fašistického typu z 20. století nebo z nich vycházejí.

V 154 jazycích

ČeštinaDeutschEnglishEspañolFrançaisItaliano日本語PolskiPortuguêsРусскийУкраїнська中文AbkhazianAfrikaansShqipአማርኛOld EnglishAngikaAragoneseالعربيةEgyptian ArabicAsturianuঅসমীয়াAvaricAwadhiAzbAzərbaycanBavarianbat-smgБашҡортБеларускаяБългарскиBhojpuriবাংলাབོད་སྐད་BrezhonegBosanskiBtmБуряадCatalàCdoНохчийнکوردیی ناوەندیЧӑваш чӗлхиCymraegDanskΕλληνικάEmlEsperantoEestiEuskaraExtremaduranفارسیfiu-vroSuomiFurlanFryskGaeilgeGcrGàidhligGalegoGuaraniעבריתFiji Hindiहिन्दीHrvatskiMagyarՀայերենInterlinguaBahasa IndonesiaIlokoIdoIsvÍslenskaJamaican Creole EnglishLojbanKara-KalpakქართულიKbpҚазақша한국어Karachay-BalkarKurdî (kurmancî)KernewekКыргызчаLatinLëtzebuergeschLingua Franca NovaLigureLimburgishLldLombardລາວLietuviųLatviešuMokshaMalagasyMinangkabauМакедонскиമലയാളംМонголमराठीMelayuMirandeseမြန်မာمازرونیNeapolitanNeddersass’schनेपालीNewariNederlandsNorsk nynorskNorskOccitanPapiamentoਪੰਜਾਬੀPicardPiemontèisWestern PanjabiپښتوRkiRumantschRomânăRusynСаха тылаSicilianuScotsسنڌيSrpski (latinica)සිංහලSlovenčinaSlovenščinaShqipСрпскиSvenskaKiswahiliதமிழ்తెలుగుТоҷикӣไทยFilipinoToki ponaTürkçeТатарئۇيغۇرچەاردوO‘zbekVenetoTiếng ViệtWarayWu ChineseMingrelianייִדישzh-yue

Редакція Factograf · Publikováno 14. října 2026 · Částečně podle Wikipedie, CC BY-SA 4.0 · Zdrojový článek