Enora byla princezna velšského, irského nebo saského původu, která žila v 7. století. Podle středověkých hagiografií byla zasnoubená muži jménem Efflamm, který složil slib čistoty. Aby ctili tento závazek, rozhodli se žít jako duchovní sourozenci, nikoli jako manžel a manželka. Po přejití Lamanšského průplavu v kožené lodi se Enora připojila k Efflammovi nedaleko Plestin-les-Grèves, kde žili náboženským životem až do své smrti.
Náboženský život

Po své cestě do Bretaně žila Enora v celu nedaleko Efflammovy poustevny. Praktikovali formu společného života známou jako conhospitae, která umožňovala mužům a ženám žít ve sdíleném klášterním prostředí. V tomto uspořádání mohly ženy rozdávat eucharistické víno, zatímco muži zajišťovali chléb. Pár věnoval své zbývající roky náboženské oddanosti.
Uctívání a odkaz

Je uznávána jako svatá a je patronkou sester a těhotných žen. Její památka je uchována prostřednictvím sochy v Vallée des Saints a tradiční keltské lodi pojmenované Enora. Je připomínána každý rok 14. října.
