Emilio Recchia byl italský kněz řádu Stigmatinů, který žil v letech 1888 až 1969. Narodil se ve Veroně a většinu života věnoval duchovnímu vedení, výuce a pastorační práci. Nejlépe je znám svými statečnými činy během druhé světové války, kdy poskytl útočiště přibližně stovce židovských lidí, aby je zachránil před nacistickou deportací. Za toto humanitární úsilí byl posmrtně vyznamenán organizací Jad Vašem a v současné době je uznáván jako ctihodný v katolické církvi.
Život a působení
Po vstupu ke Stigmatinům ve věku 15 let byl Recchia vysvěcen na kněze v roce 1911. Jeho služba zahrnovala působení jako vojenský kaplan během první světové války, kde byl více než rok držen v zajetí rakousko-uherskými vojsky. Později, jako generální sekretář svého řádu, působil ve farnosti Santa Croce v Římě. Známý jako "kněz laskavosti" se zaměřil na pomoc chudým a ochranu těch, kteří byli v nebezpečí.
Uctívání a odkaz
Katolická církev uznala jeho hrdinské ctnosti a udělila mu titul ctihodný. Jeho proces blahořečení pokračuje po diecézním řízení, které se konalo na počátku 21. století. V roce 2013 jej Jad Vašem prohlásil za Spravedlivého mezi národy za jeho roli při ochraně židovských životů během holokaustu. Je připomínán 27. června, v den jeho úmrtí ve Veroně.