Elia z Ohrenu byla osmá století benediktinská abatyše, která vedla klášter v Ohrenu u Trevíru. Přestože konkrétní detaily o jejím osobním životě zůstávají neznámé, je zaznamenána v několika historických náboženských dokumentech, včetně martyrologie Usuarda a kalendářů Irmina a Massimina. Je uznávána jako svatá v katolické církvi a její památka je uchovávána prostřednictvím různých liturgických tradic.
Život a smrt
Jako pátá abatyše své benediktinské komunity žila Elia v polovině 8. století. Historické záznamy naznačují, že zemřela kolem roku 750. Její jméno se objevuje v breviáři trevírského biskupa Baldvina, což pomáhá potvrdit její historickou přítomnost v regionu Trevíru.
Uctívání
Katolická církev si připomíná její svátek 20. června, což je datum uvedené v benediktinském martyrologiu. V rámci františkánského kláštera v Ohrenu je k ní vzývání udržováno prostřednictvím relikvie, která je považována za část její ruky.