Egidius Bullesi byl italský námořník a člen Světského františkánského řádu narozený v Pule v roce 1905. Po dětství stráveném jako uprchlík během první světové války se nakonec vrátil do svého rodného města, kde pracoval jako kreslič. Proslul svou hlubokou zbožností a nadšením, sloužil v italském námořnictvu a zůstal aktivní v Katolické akci. Zemřel na tuberkulózu v roce 1929 ve věku dvaceti tří let, přičemž velkou část času věnoval péči o druhé, i když byl sám nemocný.
Život a služba

Po válečných neklidech pracoval Bullesi na dokách a později sloužil jako důstojník námořnictva. V roce 1920 vstoupil do Světského františkánského řádu a přijal náboženské jméno Ludovico. Měl značný vliv na své vrstevníky; jeden kolega, inspirovaný Bullesiho vírou, se nakonec stal františkánským knězem. I během nemoci v nemocnici pokračoval v podpoře potřebných prostřednictvím své služby.
Uctívání

Proces k uznání jeho svatosti začal v 70. letech 20. století, kdy byl prohlášen za služebníka Božího. Po vyšetřování jeho života jej papež Jan Pavel II prohlásil za ctihodného v roce 1997 poté, co potvrdil, že projevoval hrdinskou ctnost. Jeho ostatky byly přemístěny na ostrov Barbana v roce 1974.
