Disibod byl mnich a poustevník z 7. století, původem z Irska, který později působil jako biskup. Narodil se do rodiny drobného náčelníka v Irsku, byl vysvěcen ve věku třiceti let a nastoupil po zemřelém biskupovi. Po neúspěchu v práci s lidmi se kolem roku 640 vydal do Frankské říše. Spolu s několika učedníky založil náboženské společenství v oblasti Vogéz a Arden, než se usadil poblíž soutoku řek Nahe a Glan.
Život a dílo
Veden povzbuzením ve snu založil Disibod celu na místě, které se později stalo klášterem Disibodenberg. Žil jako samotář, ale vedl velkou komunitu, která na svahu zbudovala irského typu včelí úly. Pokusil se jmenovat vůdce skupiny, ale mniši odmítli přijmout nadřízeného během jeho života. Jeho působení v Porýní pokračovalo i v druhé polovině 7. století.
Uctívání
O svatém se píše v martyrologiu z 9. století od Hrabanuse Mauruse. Později, kolem roku 1170, napsala Hildegarda Bingská biografii popisující jeho život. Je uznáván jako světec v katolické tradici a je uctíván 8. července.