Deodatus byl biskup z Noly v 5. století, uctíván jako světec v katolické církvi. Podle životopisu z 12. století působil jako kněz a po svatém Paulinovi se stal biskupem, funkci zastával třicet let. Během svého působení jako arcikněz čelil falešným obviněním ohledně správy církevního majetku, což vedlo k jeho uvěznění a vyhnanství. Nakonec byl očištěn a vrátil se ke svým povinnostem, dožil se věku osmdesáti let.
Život a kariéra
Po propuštění z exilu se Deodatus ujal biskupského úřadu v Nole. Historické záznamy naznačují, že žil od roku 393 do 473, ačkoli někteří učenci zpochybňují tato data na základě identity jeho předchůdce. Jeho život byl zaznamenán ve středověkém textu z 12. století, který popisuje jeho dlouhou funkci a jeho úmrtí 26. června.
Uctívání a relikvie
Pozůstatky svatého Deodata byly během lombardské doby přeneseny do Beneventa, jak uvádí písemný záznam o přesunu. Tyto relikvie byly později přeneseny do kláštera Montevergine ve 12. století, kde zůstávají. Je připomínán v liturgii 26. června, v den jeho úmrtí, jak je zaznamenáno v Římském martyrologiu.