Davis Cup je přední mezinárodní týmová soutěž v mužském tenise, kterou pořádá World Tennis. Každoročně se jí účastní týmy z více než 150 zemí, což z ní činí největší každoroční týmovou sportovní soutěž na světě. Organizátoři ji označují za „tenisový mistrovský pohár světa“ a její vítězové se nazývají mistry světa. Soutěž začala v roce 1900 jako zápas mezi Velkou Británií a Spojenými státy a její název byl oficiálně změněn po smrti dárce Dwighta F. Davise v roce 1945.
Počátky soutěže



Myšlenku zápasu mezi nejlepšími britskými a americkými hráči pravděpodobně jako první navrhl James Dwight, první prezident Národní asociace tenisu na trávě Spojených států. Už dříve vedly vzájemné turné hráčů a přátelství mezi hráči obou národů k úsilí o vytvoření formální týmové soutěže. Dwight Davis, který nebyl ústřední postavou při vytváření formátu, věnoval pohár poté, co byla myšlenka předběžně schválena. Přetrvává mýtus, že soutěž vynalezl právě on, výzkum však ukázal, že tato představa přeceňuje jeho roli v dlouhém a složitém vývoji.
Formát raných ročníků


První zápas se konal v roce 1900 v Longwood Cricket Clubu v bostonské čtvrti Massachusetts, kde americký tým, jehož kapitánem byl Davis, vyhrál první tři zápasy. Soutěž se později rozšířila o další země, například Belgii, Rakousko, Francii a společný tým Austrálie a Nového Zélandu. Až do roku 1973 mohli soutěžit pouze amatéři a vnitrostátně registrovaní profesionálové, kteří byli připuštěni od roku 1968, tedy pět let po začátku éry otevřeného tenisu.
