Dalmat Permský byl arcibiskupem východní pravoslavné církve a zakladatelem klášteru v 17. století. Narodil se v roce 1594 jako Dmitrij Mokrinskij v Beryozovu a původně působil jako úředník v Tobolsku, než se vzdal světského života a stal se mnichem. Po vstupu do Nevjanského kláštera vyhledával samotu jako poustevník v jeskyni u řeky Iset. Tento asketický život nakonec vedl k založení Isetské pouště, která se později stala Dalmatovským klášterem, významným náboženským centrem v Permském kraji.
Život a služba


Po opuštění administrativních povinností a rodiny v roce 1642 se Dalmat věnoval mnišství. Založil malé sídlo kolem své poustě, které čelilo mnoha výzvám, včetně nájezdů kočovných kmenů a zničení kláštera místními silami. Navzdory těmto útrapám komunitu opakovaně obnovil a udržoval přísné mnišské pravidlo. Společně se svým synem Izákem pomohl založit i blízký konvent, aby rozšířil přítomnost pravoslaví v oblasti.
Uctívání a odkaz


Dalmat je uznáván jako světec a je uctíván v pravoslavné tradici. Jeho svátek se připomíná 23. června a 8. července. Sídlo, které vyrostlo kolem jeho kláštera, bylo na jeho počest pojmenováno Dalmatov. Je uctíván jak lokálně v rámci specifických eparchií, tak i širším církevním uctíváním po jeho uznání jako ctihodného svatého.
