Cecilia Eusepi byla italská katolická věřící a členka Světského servitského řádu, která žila v letech 1910 až 1928. Ačkoli usilovala o život v klášteře, vážná tuberkulóza jí znemožnila opustit lože. Během nemoci vedla duchovní deník pod vedením svého duchovního rádce Gabriela Roschiniho. Zemřela v Nepi ve věku 18 let a přijala své utrpení s hlubokou vírou. Katolická církev ji později blahořečila v roce 2012.
Život a víra

Cecilia Eusepi se narodila v Monte Romano a v mládí se snažila vstoupit do Servitského řádu jako postulantka. Kvůli zhoršujícímu se zdraví nemohla vykonávat misijní práci a místo toho strávila své poslední roky v Nepi. Zaznamenávala své modlitby a úvahy do deníku, který nazvala „Storia di un Pagliaccio“ (Příběh šaška), aby vyjádřila svou vnímanou pokoru a slabost před Bohem.
Uctívání
Katolická církev uznala její hrdinskou ctnost, což vedlo k jejímu prohlášení za ctihodnou v roce 1987. Po vyšetřování zázraku, který zahrnoval uzdravení muže z nehody, byla blahořečena v roce 2012. Její svátek se slaví 1. října a její spisy byly historicky schváleny jako odpovídající katolickému učení.
