Cézar Baronius byl italský kardinál a historik patřící k Oratoriu svatého Filipa Neriho. Narodil se kolem roku 1538 v Sorě a po vstupu do kruhu Filipa Neriho v Římě se věnoval studiu teologie namísto práva. Získal význam jako prefekt Vatikánské knihovny a sloužil jako kardinál za pontifikátu papeže Klementa VIII. Nejvíce se proslavil svým rozsáhlým chronologickým dílem o dějinách církve, které mělo být vědeckou odpovědí na soudobou protikatolickou historickou kritiku.
Historická díla

Jeho nejvýznamnějším dílem jsou Annales Ecclesiastici, dvanáctisvazková série vydaná mezi lety 1588 a 1607. Toto dílo využívalo přísný chronologický přístup k církevním dějinám. Dále připravil nové vydání Římského martyrologia, kde aplikoval kritické historické metody k zpřesnění záznamů. Je mu také často připisována poznámka, že Bible vysvětluje, jak dosáhnout nebe, nikoli mechanismy nebes.
Život a služba
Po ukončení právních studií v Římě se Baronius stal oratoriánem a nakonec po Filipu Nerimovi převzal vedení Římského oratoria. Jeho vědecká pověst vedla k jeho jmenování kardinálem a ředitelem Vatikánské knihovny. Během své kariéry byl dokonce považován za kandidáta na papežský stolec během dvou různých konkláve, ale politická opozice ze Španělska zabránila jeho zvolení.
Uctívání
Pro svou zbožnost byl Baronius prohlášen za ctihodného papežem Benediktem XIV. v roce 1745. Zemřel v Římě v roce 1607 a byl pohřben v kostele Santa Maria in Vallicella. Jeho pověst svatosti vedla k trvalému zájmu o jeho proces beatifikace v rámci katolické tradice.
