Braniborsko, oficiálně Spolková země Braniborsko, je vnitrozemská spolková země na severovýchodě Německa, která hraničí s Polskem a obklopuje hlavní město Berlín. S přibližně 2,5 milionu obyvatel je pátou největší německou spolkovou zemí podle rozlohy a desátou podle počtu obyvatel. Jejím sídelním a zároveň největším městem je Postupim. Spolu s Berlínem tvoří Berlínsko-braniborskou metropolitní oblast, třetí největší metropolitní oblast v Německu.
Počátky a vláda






Území vzniklo v 10. století ze Severní marky, pohraniční oblasti založené na půdě odebrané slovanským Lužickým Srbům. Později se stalo braniborským markrabstvím, významným knížectvím Svaté říše římské. V 15. století se ho zmocnil rod Hohenzollernů a území pozdeji tvořilo jádro Brandenbursko-Pruska a Pruského království. Od roku 1815 do roku 1947 bylo provincií Pruska.
Moderní státnost





Po druhé světové válce bylo Braniborsko obnoveno jako země sovětskou vojenskou správou, zatímco území východně od linie Odra–Nisa připadla Polsku. Německá demokratická republika zemi roku 1952 zrušila. Po znovusjednocení Německa byla v roce 1990 obnovena jako jedna z pěti nových zemí Spolkové republiky. Její jihovýchodní část zahrnuje historickou Dolní Lužici, kde jsou úředními jazyky němčina i dolnolužická srbština.
