Benedikt Ricasoli byl mnichem a poustevníkem z 11. století, pocházejícím z bohaté rodiny z Gaiole in Chianti. Vychován v klášteře San Lorenzo, který patřil k řádu Vallombrosanů, nakonec usiloval o samotářský život. S povolením opata Azza žil jako poustevník na nedaleké hoře a do své klášterní komunity se vracel pouze v neděle a svátky na mši.
Život a asketismus

Po vstupu do kláštera se Benedikt věnoval životu intenzivní zbožnosti. Většinu času věnoval půstu, modlitbě a bdění. Jeho asketický život se vyznačoval odloučením od hlavní komunity, přičemž si udržoval duchovní spojení se svými bratry pravidelnou účastí na bohoslužbách.
Uctívání a odkaz
V roce 1430 byly objeveny jeho neporušené ostatky a uložené pod hlavním oltářem kostela kláštera Coltibuono. Zatímco řád Vallombrosanů ho uctíval krátce po jeho smrti, jeho status blahoslaveného byl oficiálně potvrzen papežem na počátku 20. století. Je připomínán 20. ledna.
