Arciděkan (oslovení Veledůstojný pán, zkr. Vldp.; latinsky Admodum Reverendus Dominus, zkr. A.R.D.) je v římskokatolické a pravoslavné církvi čestný titul pro duchovní správce některých významných farností nebo čestný titul významného kněze (osobní arciděkan nebo také arciděkan ad personam).
Ve východním křesťanství je obdobným titulem protopresbyter.
Historie
Původně se jednalo o představeného územní jednotky zahrnující několik děkanátů nebo vikariátů, označované jako arciděkanství, krajský děkanát, archidiakonát (tj. arcijáhenství), archipresbyterát (například v českobudějovické diecézi) nebo komisariát. Označení arciděkan pak v Čechách zůstalo jako čestné pro duchovní správce některých významných farností, ačkoliv striktně vzato se o arciděkana a arciděkanství jednalo jen v případě Liberce a jinde šlo o arcijáhna a arcijáhenství. Později byly na arciděkanství povýšena také další farnosti (resp. děkanství), například Ústí nad Labem, Kašperské Hory, Praha-Vinohrady, nebo Pardubice. Při sjednocení názvů římskokatolických farností v České republice, k němuž došlo na základě rozhodnutí České biskupské konference k 1. červenci 1994, bylo označení arciděkanství z názvů řady těchto farností vypuštěno, ovšem některým z nich bylo toto označení se souhlasem příslušného diecézního biskupa ponecháno.
Současná arciděkanství
V současné době mají v České republice status arciděkanství tyto římskokatolické farnosti:
- v litoměřické diecézi:
- Bílina (od roku 1934; v současné době spravováno administrátorem)
- Horní Police (od roku 1723, v současné době spravováno administrátorem)
- Liberec (od 6. července 1879)
- Mladá Boleslav (od roku 1941, v současné době spravováno administrátorem)
- Šluknov (od roku 1922)
- Ústí nad Labem (od roku 1928)
- v královéhradecké diecézi:
- v plzeňské diecézi (do konce roku 2025 v diecézi českobudějovické):
Arciděkanství v minulosti
V minulosti byla arciděkanství i v dalších městech:
- v pražské arcidiecézi:
- v královéhradecké diecézi:
- v českobudějovické diecézi:
- Český Krumlov
- Kašperské Hory (od roku 1930 do 30. června 1994)
- v plzeňské diecézi:
- Cheb
- Domažlice (do 30. června 1994)
- Město Touškov (do 30. června 1994)
- Horšovský Týn (do 30. června 1994)
- Klatovy (do 30. června 1994)
- Plzeň
- Sedlec (od roku 980; dnes součást Karlových Varů)
- Sokolov (od roku 1672)
- Tachov
(Seznam nemusí být úplný.)
Osobní arciděkani
Osobními arciděkany (arciděkany ad personam) jsou například:
- v plzeňské diecézi:
- v litoměřické diecézi:
- Josef Čermák, Kadaň (od 1. února 2011)
- Zdeněk Maryška, Sobotka (od 26. června 2005)
- Josef Mazura, Ústí nad Labem-Střekov (od 1. února 2011)
- Rudolf Prey, Postoloprty (od 1. února 2011)
- Pavel Procházka, Šluknov (od 1. února 2011)
- František Segeťa, Srbská Kamenice (od 1. února 2011)
- v královéhradecké diecézi:
- Mons. František Hladký, Hradec Králové (od 1. ledna 2008)
Někteří významní osobní arciděkani v minulosti:
- Msgre. Josef Němeček (1824–1912)
- Jindřich Langner (1870–1956)
- Msgre. Josef Kuška (1873–1953)
- Msgre. Alois Tylínek (1884–1965)
- Gerlak Josef Mazal OPraem. (1893–1962)
- Jakub Hradil (1910–1986, osobním arciděkanem od roku 1970)
- ThDr. Jaroslav Baštář (1914–1994, osobním arciděkanem od roku 1984)
- Mons. Jaromír Korejs (1921–1997, osobním arciděkanem od roku 1989)
- Václav Růžička († 1999)
- František Šmejkal († 1999)
- Josef Buchta (1912–2000)
- Zdeněk Vodička († 2003)
- ThLic. Heřman Keymar († 2003)
- PhDr. ThDr. Eduard Broj (1906–2003)
- Václav Duchek (1922–2003, osobním arciděkanem od 8. září 1982)
- MUDr. Ladislav Kubíček (od roku 1993)
- František Kolanda (1927–2004)
- František Krásenský SJ (1925–2005, osobním arciděkanem od roku 1987)
- Karel Kahoun (1923–2006)
- Vojtěch Kodera (1914–2006)
- Jan Peprla (1920–2007, osobním arciděkanem od roku 2005)
- Oldřich Vinduška (1918–2007, osobním arciděkanem od 28. června 2002)
- Josef Zlámal OMelit
- Josef Šťastný (1942–2009, osobním arciděkanem od 1. září 1999)
- Jan Kozár (1933–2009, osobním arciděkanem od 1. dubna 1993)
- Mons. Jan Machač (1915–2009)
- Antonín Kubíček (1912–2010)
- Jiří Mošna (1928–2010, osobním arciděkanem od roku 1988)
- Ferdinand Plhal SDB (1926–2010, osobním arciděkanem od 1. března 2003)
- ThDr. Bedřich Ťupa (1915–2010)
- Josef Matura (1923–2012, osobním arciděkanem od 1. února 2011)
- v pražské arcidiecézi:
- Jaroslav Ptáček OCr, Praha (1928–2016, arciděkanem od 28. března 1988)
- Bedřich Blažek, Kolín (1928–2017, arciděkanem od 1. ledna 2005)
- Václav Nekolný, Uhlířské Janovice (1934–2022, arciděkanem od 1. ledna 2005)
