Antonio Provolo byl italský katolický kněz a pedagog narozený v roce 1801 ve Veroně. Proslavil se především specializovanou prací s dětmi s vadami sluchu a řeči, pro kterou založil Ústav pro hluchoněmé. Jako nadaný zpěvák a hudebník využíval své hudební schopnosti a vyvinul unikátní metody mimiky a verbální komunikace pro výuku svých žáků. Během svého života založil dva náboženské řády zaměřené na péči o hluchoněmé, zanechávaje trvalé institucionální dědictví, které se nakonec rozšířilo po celém světě.
Život a dílo
Po kněžském svěcení v roce 1824 působil Provolo jako farář a učitel. Spolupracoval se svatou Maddalenou di Canossa na založení školy pro hluchoněmé v roce 1830. Aby lépe komunikoval se svými žáky, studoval v Paříži a vytvořil si vlastní systém gest. Jeho oddanost ho vedla k založení dvou náboženských řádů, z nichž jeden byl výhradně ženský, aby podpořil jeho vzdělávací poslání.
Uctívání
Proces jeho blahořečení byl zahájen v roce 1960. Po různých fázích vyšetřování jeho života a ctností byl v roce 2017 prohlášen za ctihodného papežem Františkem. Toto prohlášení následovalo po potvrzení jeho hrdinské ctnosti církví.