Anton Vovk byl arcibiskup lublaňský a významná osobnost katolické církve ve 20. století. Narodil se v roce 1900 ve vesnici Vrba a byl příbuzným básníka Franceta Prešerena. Po vysvětlce v roce 1923 zastával různé duchovní funkce, včetně faráře a rektora semináře. Po odchodu Gregorije Rožmana se ujal vedení lublaňské diecéze a v roce 1961 se stal jejím arcibiskupem pod vedením papeže Jana XXIII.
Život a působení
Během druhé světové války podporoval uprchlé kněze. Po válce spravoval několik diecézních území, včetně částí Rijeky a Terstu-Koper. Jeho působení bylo poznamenáno snahou o získání ústavního uznání pro církev proti komunistickému režimu. V roce 1952 se stal obětí násilného útoku příslušníků tajné policie, kteří ho polili benzínem a zapálili na nádraží. Útok přežil, ale s následky žil až do své smrti v roce 1963.
Uctívání
Vzhledem k jeho životu a utrpení bylo v roce 1999 zahájeno beatifikační řízení. Katolická církev ho v současné době uznává jako služebníka Božího.