Ante Gabrić byl chorvatský jezuitský kněz a misionář, který zasvětil svůj život službě lidem v oblasti Sundarbans v Bengálsku v Indii. Narodil se v roce 1915 v Metkovići, vstoupil do Společnosti Ježíšovy a v roce 1938 se vydal do Indie, aby zahájil svou apoštolskou činnost. Během svého působení intenzivně pracoval mezi hinduisty, muslimy a katolíky, zaměřoval se jak na duchovní evangelizaci, tak na nezbytnou humanitární pomoc. Katolická církev ho uznává jako služebníka Božího.
Misionářská činnost

Působil v oblastech jako Basanti a Mariapolli, kde se zabýval extrémní chudobou deltě Gangy. Založil školy, záchytné stanice a dílny, a také zřídil obilní banku, aby ochránil chudé před lichváři. Úzce spolupracoval s Matkou Terézou, aby zajistil výživu pro studenty, a založil útulek pro hinduistické vdovy a jejich děti. Jeho úsilí zahrnovalo budování důležité infrastruktury, jako jsou silnice a hráze, s cílem zlepšit místní životní podmínky.
Uctívání a odkaz
Po jeho smrti v roce 1988 byl v roce 2015 zahájen proces jeho blahořečení, což vedlo k jeho prohlášení za služebníka Božího. Matka Tereza si všimla jeho působení a připisovala mu zásluhu o to, že lidé v Bengálsku mohli poznat Boží lásku. Jeho písemné úvahy, známé jako Bengálské dopisy, byly vydány ve dvou svazcích v Záhřebu. Dnes nese jeho jméno základní škola v Kumrokhali na počest jeho služby.
