Anna Abrikosova byla ruská lingvistka a řeholnice Dominikánského řádu, která žila v letech 1882 až 1936. Narodila se do bohaté šlechtické rodiny v Moskvě a později se stala klíčovou postavou při vzniku Ruské řeckokatolické církve. Po konverzi ke katolictví založila společenství sester, které poskytovalo tajné vzdělávání a překládalo náboženské texty v době sovětského režimu. Více než deset let strávila v samotě v koncentračních táborech kvůli své víře a nakonec zemřela na rakovinu páteře.
Život a dílo

Po studiích v Cambridge přijala Abrikosova katolickou víru v Paříži. Spolu se svým manželem pracovala na zavedení byzantského obřadu v Rusku. Založila společenství dominikánských sester, které se nabídly jako duchovní oběť. Aby vzdorovala státnímu ateismu, sestry provozovaly ilegální školu a šířily náboženské překlady prostřednictvím podzemních sítí, a to i pod neustálým dohledem tajné policie.
Uctívání

Katolická církev uznává Abrikosovou jako ctihodnou. Je považována za mučednici za své úsilí udržovat křesťanské vzdělávání a náboženský život pod sovětskými represemi. Její odkaz byl zachován přeživšími členkami jejího společenství, které zajistily pokračování existence podzemní Ruské řeckokatolické církve i přes absenci kněží.
