Angelo Izzo (narozen 23. srpna 1955 v Římě) je italský zločinec a vícenásobný vrah. Je nejznámější jako jeden ze tří pachatelů, spolu s Giannim Guidem a Andreou Ghirou, takzvaného masakru na Circeu z roku 1975, a odpovídá také za vraždu ve Ferrazzanu. Aktuálně si odpykává dva doživotní tresty a během výkonu trestu opakovaně nabízel státním zástupcům výpovědi o krajně pravicových a teroristických incidentech, z nichž některé byly později potvrzeny.
Mládí
Izzo byl nejstarší ze čtyř dětí a vyrůstal v zámožné rodině ve čtvrti Trieste-Salario v Římě. Navštěvoval soukromou školu a věnoval se spíše sportu než studiu. Ve třinácti letech vstoupil do organizace Giovane Italia, studentského sdružení spojeného s Italským sociálním hnutím, ale v roce 1969 byl spolu s Andreou Ghirou vyloučen poté, co byl obviněn z ukrývání ukradených motorek na nádvoří strany. V následujících letech se účastnil aktivit, které se pohybovaly na pomezí neofašistické subverze a běžné kriminality, a zapsal se na lékařskou fakultu, aniž by pravidelně chodil na přednášky.
Masakr na Circeu
V září 1975 Izzo, Guido a Ghira nalákali dvě mladé ženy, Donatellu Colasantiovou a Rosarii Lopezovou, do vily na Circeu. Během zhruba třiceti šesti hodin byly ženy znásilněny, omámeny drogami a zbity a Lopezová byla utopena ve vaně. Colasantiová přežila poté, co byla zanechána za mrtvou v kufru auta, a její výkřiky upozornily strážného. Izzo a Guido byli zatčeni během několika hodin, zatímco Ghira se ukryl. Všichni tři byli v roce 1976 v prvním stupni odsouzeni k doživotnímu vězení, ačkoli Guidův trest byl později v odvolacím řízení snížen na třicet let.
Výpovědi z vězení
Ve vězení Izzo opakovaně projevoval zájem o spolupráci se soudními orgány a nabídl výpovědi o několika významných případech, včetně bombových útoků a politických vražd ze sedmdesátých a osmdesátých let. Některé jeho výpovědi byly potvrzeny, jiné nikoli. V devadesátých letech soudní vyšetřovatelé zjistili, že mnohá jeho tvrzení o krajně pravicových kruzích byla podložena důkazy, a jeho role v těchto skupinách začala být považována za jasněji prokázanou.