Amico z Rambony byl benediktinský opat, který žil na konci 10. a na počátku 11. století. Narodil se ve městě Pollenza a působil jako druhý opat mocného kláštera Rambona, po Olderigovi. Je zmiňován v historických textech, jako je Liber Gratissimus od Petra Damiana, jako příklad duchovního, který dosáhl svatosti, přestože byl vysvěcen simonií zkaženým biskupem. Zemřel roku 996 v kostele Santa Maria in Monte Milone.
Život a působení

Syn místního vojenského velitele nebo pána vstoupil do klášního života a nakonec se stal představeným kláštera Rambona. Po jeho smrti byly jeho ostatky přeneseny do klášterní krypty. Historické záznamy naznačují, že jeho svatost byla uznána lidem krátce po jeho smrti, ačkoli oficiální papežské uznání proběhlo později v 17. století za Urbana VIII.
Uctívání a odkaz

Jeho hrob se stal významným poutním místem, což dokazuje nález stovek mincí a votivních darů zanechaných návštěvníky. Tradičně se k němu lidé obrací s prosbami o uzdravení, zejména při problémech s kýlami. Umělecká zobrazení svatého ho často zobrazují zkrotící vlka nebo přímlouvající se za nemocné děti a jeho relikvie byly kdysi zabalené do drahých látek, které nyní drží Vatikánská muzea.
