factograf
CS
Přihlásit se

král Makedonie a dobyvatel Achaimenovské Persie (356–323 př. n. l.)

Alexandr Veliký

  • 1 min čtení
  • V 218 jazycích
  • 37 obrázků
  • Původní článek Factografu
Alexandr Veliký

Alexandr Veliký byl králem starořecké Makedonie od roku 336 př. n. l. až do své smrti roku 323 př. n. l. Byl synem Filipa II. a na trůn nastoupil ve dvaceti letech poté, co byl jeho otec zavražděn. Během zhruba desetiletého tažení po Asii a Egyptě vybudoval jedno z největších impérií starověku, které sahalo od Řecka až po severozápadní Indii. V bitvě nebyl nikdy poražen a je všeobecně považován za jednoho z nejúspěšnějších vojevůdců dějin.

Mládí a vzdělání

Detail Alexandra Velikého z Alexandrovy mozaiky, oříznuto
Detail Alexandra Velikého z Alexandrovy mozaiky, oříznuto
Archeologické naleziště Pella v Řecku, Alexandrovo rodiště
Archeologické naleziště Pella v Řecku, Alexandrovo rodiště
Římský medailon zobrazující Olympiadu, Alexandrovu matku
Římský medailon zobrazující Olympiadu, Alexandrovu matku
Filip II. Makedonský, Alexandrův otec
Filip II. Makedonský, Alexandrův otec
Plán bitvy u Chairóneie
Plán bitvy u Chairóneie
Pausaniás zavraždil Filipa II., Alexandrova otce, během průvodu do divadla
Pausaniás zavraždil Filipa II., Alexandrova otce, během průvodu do divadla
Makedonská falanga v bitvě u vozů proti Thrákům roku 335 př. n. l.
Makedonská falanga v bitvě u vozů proti Thrákům roku 335 př. n. l.
Mapa Alexandrovy říše a jeho trasy
Mapa Alexandrovy říše a jeho trasy
Alexandr přetíná gordický uzel, obraz Jean-Simona Berthélemyho (1767)
Alexandr přetíná gordický uzel, obraz Jean-Simona Berthélemyho (1767)
Jméno Alexandra v egyptských hieroglyfech, psáno zprava doleva, kolem roku 332 př. n. l., Egypt, Louvre
Jméno Alexandra v egyptských hieroglyfech, psáno zprava doleva, kolem roku 332 př. n. l., Egypt, Louvre
Vjezd Alexandra do Babylónu, obraz Charlese Le Bruna (1665)
Vjezd Alexandra do Babylónu, obraz Charlese Le Bruna (1665)
Místo Perské brány v dnešním Íránu; silnice byla postavena v 90. letech 20. století
Místo Perské brány v dnešním Íránu; silnice byla postavena v 90. letech 20. století
12 obrázků

Alexandr se narodil roku 356 př. n. l. v Pelle, hlavním městě Makedonie, Filipovi II. a jeho čtvrté manželce Olympiadě. O jeho narození a dětství se později vyprávěly legendy, včetně příběhů o božském původu. Až do svých šestnácti let ho vzdělával filozof Aristoteles a vyrůstal podle zvyklostí makedonské šlechty, kde se učil číst, jezdit na koni, bojovat a lovit.

Dobytí a říše

Alexandrovo tažení do indického subkontinentu
Alexandrovo tažení do indického subkontinentu
Obléhání Aornu, obraz Andrého Castaigna z roku 1899
Obléhání Aornu, obraz Andrého Castaigna z roku 1899
Falanga útočí na střed v bitvě u Hydaspu, obraz André Castaigna (1898–1899)
Falanga útočí na střed v bitvě u Hydaspu, obraz André Castaigna (1898–1899)
Alexandrovo vítězství nad Pórem, obraz Charlese-Andrého van Loa (1705–1765)
Alexandrovo vítězství nad Pórem, obraz Charlese-Andrého van Loa (1705–1765)
Asie roku 323 př. n. l.: říše Nandů a Gangaridové na indickém subkontinentu ve vztahu k Alexandrově říši a sousedům
Asie roku 323 př. n. l.: říše Nandů a Gangaridové na indickém subkontinentu ve vztahu k Alexandrově říši a sousedům
Alexandr u hrobu Kýra Velikého, obraz Pierra-Henriho de Valenciennes (1796)
Alexandr u hrobu Kýra Velikého, obraz Pierra-Henriho de Valenciennes (1796)
Babylónský astronomický deník (kolem 323–322 př. n. l.) zaznamenávající Alexandrovu smrt, British Museum, Londýn
Babylónský astronomický deník (kolem 323–322 př. n. l.) zaznamenávající Alexandrovu smrt, British Museum, Londýn
Zobrazení Alexandrova pohřebního průvodu z 19. století podle popisu Diodóra Sicilského
Zobrazení Alexandrova pohřebního průvodu z 19. století podle popisu Diodóra Sicilského
Detail Alexandra na Alexandrově sarkofágu
Detail Alexandra na Alexandrově sarkofágu
Diadochovská království roku 301 př. n. l.: Ptolemaiovské království, Seleukovská říše, království Lysimachovo a Makedonské království, s Římskou republikou, Kartaginskou republikou a Epeirským královstvím
Diadochovská království roku 301 př. n. l.: Ptolemaiovské království, Seleukovská říše, království Lysimachovo a Makedonské království, s Římskou republikou, Kartaginskou republikou a Epeirským královstvím
Alexandr v kausii bojující s asijským lvem spolu se svým přítelem Kratérem, mozaika z konce 4. století př. n. l., Muzeum v Pelle
Alexandr v kausii bojující s asijským lvem spolu se svým přítelem Kratérem, mozaika z konce 4. století př. n. l., Muzeum v Pelle
Bitva u Issu, 333 př. n. l.
Bitva u Issu, 333 př. n. l.
12 obrázků

Krátce po nástupu na trůn zajistil Alexandr kontrolu nad Balkánem a převzal vedení Korintského spolku. Roku 334 př. n. l. napadl Achaimenovskou perskou říši, zvítězil v rozhodujících bitvách u Issu a Gaugamél a nakonec svrhl Dareia III. Později vtrhl do Indie, kde u bitvy na řece Hydaspes porazil krále Póra, než jej jeho vojsko donutilo k návratu. Zemřel v Babylónu roku 323 př. n. l.

Odkaz

Alexandrova gema od Pyrgotela
Alexandrova gema od Pyrgotela
Freska zobrazující lovecký výjev v hrobce Filipa II. v Aigai, jeden z mála známých uměleckých zobrazení Alexandra vytvořených s jistotou za jeho života, 30. léta 4. století př. n. l.
Freska zobrazující lovecký výjev v hrobce Filipa II. v Aigai, jeden z mála známých uměleckých zobrazení Alexandra vytvořených s jistotou za jeho života, 30. léta 4. století př. n. l.
Mozaika lovu jelena, postava vpravo může být Alexandr, zatímco postava vlevo drží dvojsečnou sekeru, což pravděpodobně odkazuje na Héfaista a možná na jeho vojevůdce Hefaistióna
Mozaika lovu jelena, postava vpravo může být Alexandr, zatímco postava vlevo drží dvojsečnou sekeru, což pravděpodobně odkazuje na Héfaista a možná na jeho vojevůdce Hefaistióna
Nástěnná malba v Pompejích zobrazující Alexandrovu svatbu se Stateirou roku 324 př. n. l., pár zřejmě oblečený jako Arés a Afrodíté
Nástěnná malba v Pompejích zobrazující Alexandrovu svatbu se Stateirou roku 324 př. n. l., pár zřejmě oblečený jako Arés a Afrodíté
Alexandr a jeho vojevůdce Hefaistión, Getty Villa
Alexandr a jeho vojevůdce Hefaistión, Getty Villa
Mapa světa od Eratosthena (276–194 př. n. l.), využívající informace z tažení Alexandra a jeho nástupců
Mapa světa od Eratosthena (276–194 př. n. l.), využívající informace z tažení Alexandra a jeho nástupců
Věnování Alexandra Velikého Athéně Polias v Prienu, nyní v British Museum
Věnování Alexandra Velikého Athéně Polias v Prienu, nyní v British Museum
Alexandrova říše byla největším státem své doby a rozkládala se na přibližně 5,2 milionu km²
Alexandrova říše byla největším státem své doby a rozkládala se na přibližně 5,2 milionu km²
Stojící Buddha z Gandháry ve stylu gréko-buddhismu, 1.–2. století n. l., severní Pákistán, Tokijské národní muzeum
Stojící Buddha z Gandháry ve stylu gréko-buddhismu, 1.–2. století n. l., severní Pákistán, Tokijské národní muzeum
Medailon vyrobený v císařském Římě, dokládající vliv památky na Alexandra, Walters Art Museum, Baltimore
Medailon vyrobený v císařském Římě, dokládající vliv památky na Alexandra, Walters Art Museum, Baltimore
Alexandr ve arménském rukopisu ze 14. století
Alexandr ve arménském rukopisu ze 14. století
Alexandr v byzantském rukopisu ze 14. století
Alexandr v byzantském rukopisu ze 14. století
12 obrázků

Po jeho smrti se jeho říše v občanských válkách mezi jeho nástupci rozpadla a jeho smrt je konvenčně považována za počátek helénistického období. Založil více než dvacet měst, nejvýznamnějším z nich je Alexandrie v Egyptě, a šíření řecké kultury, které podporoval, ovlivnilo oblasti sahající až na východ do Indie. Stal se také legendární postavou a jeho taktika se dodnes studuje na vojenských akademiích po celém světě.

V 218 jazycích

ČeštinaDeutschEnglishEspañolFrançaisItaliano日本語PolskiPortuguêsРусскийУкраїнська中文AbkhazianAcehneseAdygheAfrikaansShqipአማርኛOld EnglishOboloAngikaAragoneseAramaicالعربيةMoroccan ArabicEgyptian ArabicAsturianuঅসমীয়াAvaricAwadhiAzbAzərbaycanBalinesebat-smgБашҡортBikolБеларускаяBetawiБългарскиBhojpuriবাংলাBrezhonegBosanskiBtmБуряадCatalàCdoCebuanoНохчийнکوردیی ناوەندیCorsicanCrimean TatarKashubianChurch SlavicЧӑваш чӗлхиCymraegDanskZazaΕλληνικάEmlEsperantoEestiEuskaraExtremaduranفارسیfiu-vroSuomiFøroysktNorthern FrisianFurlanFryskGagauzGan ChineseGaeilgeGcrGàidhligGalegoGuaraniकोंकणीGothicગુજરાતીGuwHakka ChineseHausaעבריתFiji Hindiहिन्दीHrvatskiHornjoserbšćinaHaitian CreoleMagyarՀայերենHywInterlinguaBahasa IndonesiaInterlingueIlokoIdoIsvÍslenskaJamaican Creole EnglishJawaKara-KalpakTaqbaylitJjuქართულიKabardianKbpTyapKgeҚазақшаខ្មែរKanuriಕನ್ನಡ한국어کٲشُرKurdî (kurmancî)KernewekКыргызчаLadinoLatinLezghianLingua Franca NovaLigureLimburgishLldLombardລາວLietuviųLatviešuMadureseमैथिलीMokshaMalagasyMinangkabauМакедонскиമലയാളംМонголमराठीMelayuMaltiMirandeseမြန်မာمازرونیNeapolitanNeddersass’sch (Nedderlannen)Neddersass’schनेपालीNewariNederlandsNorsk nynorskNorskOccitanOloଓଡ଼ିଆИронਪੰਜਾਬੀPiemontèisWestern PanjabiپښتوRunasimiRkiRomanyroa-rupRomânăRusynСаха тылаᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤसंस्कृत भाषाSicilianuScotsSarduسنڌيSrpski (latinica)සිංහලSkrSlovenčinaSlovenščinaAnarâškielâChiShonaSoomaaliShqipСрпскиSaterland FrisianSvenskaKiswahiliŚlōnskiSzyதமிழ்TuluతెలుగుТоҷикӣไทยTürkmen diliFilipinoTalyshToki ponaTok PisinTürkçeТатарТываUdmurtئۇيغۇرچەاردوO‘zbekVenetoVepsTiếng ViệtVolapükWarayWu ChineseIsiXhosaMingrelianייִדישÈdè YorùbáVahcuenghZeelandiczh-yue

Редакція Factograf · Publikováno 14. října 2026 · Částečně podle Wikipedie, CC BY-SA 4.0 · Zdrojový článek