Aleksey Vorobyov byl ruský pravoslavný kněz, který žil v letech 1888 až 1937. Narodil se v obci Antonkovo a během první světové války sloužil v armádě, než vstoupil do kněžství v roce 1921. Během svého působení zastával různé funkce, včetně působení jako děkan v okresech Klin a Pavlovo-Posad. Byl opakovaně zatýkán sovětskými úřady kvůli své náboženské činnosti a nakonec byl popraven v roce 1937 na střelnici Butovo. Ruská pravoslavná církev ho uznala za svatého v roce 2000.
Život a působení

Po službě jako voják studoval Vorobyov teologii a byl vysvěcen na celibátního kněze v roce 1921. Působil v několika farnostech v oblastech Moskva a Ufa a nakonec získal hodnost archijereje. Jeho náboženská činnost vedla k jeho prvnímu zatčení v roce 1924, což mělo za následek dvouleté vězení ve speciálním táboře Solovky. Pokračoval ve své pastorační činnosti až do svého posledního zatčení v roce 1937.
Mučeník
V srpnu 1937 byl Vorobyov zatčen na základě obvinění z protisovětské agitace. I přes popírání těchto obvinění během výslechu byl odsouzen k smrti zvláštním tribunálem. Byl popraven 20. srpna 1937 na střelnici Butovo. Byl posmrtně rehabilitován v roce 1989.
Uctívání
Byl kanonizován jako hieromučedník v roce 2000. Je uctíván spolu s novými mučedníky a vyznavači Ruska. Kromě toho je uctíván jako součást shromáždění svatých Vinnycké země. V jeho rodišti Uržum se místní oslavy skládají z procesí ke kříži umístěnému na místě jeho narození a festivalu pravoslavné kultury.
