Alafion byl křesťanský mnich žijící v Gaze na konci 4. století. Po neúspěšných pokusech o pomoc u různých léčitelů a exorcistů byl vyléčen z posedlosti v Betlému svatým Hilariónem, který vzýval jméno Ježíše Krista. Tato zázračná událost vedla Alafiona, jeho rodinu a několik příbuzných k přijetí křesťanské víry. Následně zasvětil svůj život šíření křesťanství, zejména mezi populacemi s helénistickými vlivy, a založil řadu klášterů a kostelů.
Život a obrácení
Po svém obrácení se Alafion stal horlivým kazatelem. Během vlády císaře Juliana Apostaty se rozhodl vzdát se svého majetku, než by se zřekl svých křesťanských přesvědčení. Toto rozhodnutí ho vedlo k přijetí mnišského života, kde se zaměřil na budování náboženských institucí a obrácení dalších lidí k víře.
Uctívání
Alafion je uznáván jako světec v rámci ortodoxní tradice. Jeho příběh je zachován ve spisech církevního historika Sozomena, který byl pravděpodobně současníkem mnicha. Je si připomínán pro svou neochvějnost ve víře a jeho roli v raném šíření křesťanství v regionu.