Aibert z Crespin byl benediktinský mnich a poustevník z 12. století, který žil v diecézi Tournai. Narodil se roku 1060 jako syn rytíře a zpočátku se věnoval extrémnímu asketismu pod vedením poustevníka Jana. Po cestě do Říma vstoupil do opatství Crespin, kde po dvacet pět let působil jako probošt a sklepník. Později se vrátil k samotářskému životu v divočině, kde sloužil jako kněz a poskytoval duchovní vedení těm, kteří ho vyhledávali.
Život a asketismus
Aibert se věnoval přísnému půstu, často se stravoval pouze chlebem nebo ovocem při práci. Během svého pobytu v cele s poustevníkem Janem se oba muži živili téměř výhradně syrovou zeleninou. Po letech v opatství se přestěhoval do odlehlé poustevny. Jako kněz dodržoval přísný denní režim, sloužil dvě mše každý den, jednu pro živé a druhou pro zemřelé.
Uctívání
Aibert byl oddaný Panně Marii a byl znám tím, že se každý den modlil Zdrávas 150krát různými gesty modlitby. Jeho pověst svatosti přivedla mnoho lidí, aby vyhledali jeho radu a uzdravení v divočině. Je uctíván jako světec v katolické tradici a jeho svátek se připomíná 7. dubna, což je výročí jeho smrti v roce 1140.