Aaron z Krakova byl polský církevní představitel 11. století, který působil jako první opat benediktinského kláštera v Týnci. Po svém působení v klášteře se v roce 1046 stal biskupem krakovským, a tuto funkci zastával až do své smrti v roce 1059. Byl významným příznivcem knížete Kazimíra Obnovitele a hrál důležitou roli při organizaci církve v Krakově v období obnovy. Je uznáván jako blahoslavený v katolické církvi.
Život a kariéra
Pravděpodobně přišel do Polska z Kolína nad Rýnem nebo Leodium, kde nejprve vedl benediktinskou komunitu v Týnci. Během svého působení jako biskup krakovský bylo biskupství povýšeno na arcibiskupství, možná kvůli zániku gniezňanského biskupství. Někteří se domnívají, že tato změna byla formální restrukturalizace, jiní věří, že obdržel palium jako osobní vyznamenání. Pomohl také založit knihovnu v Krakově a podporoval klunický pohyb.
Uctívání a odkaz
Katolická církev si ho připomíná jako blahoslaveného. Jeho historický význam dokazuje fakt, že krakovská kapitula přijala jeho osobní erb. Kromě jeho náboženského a politického vlivu v 11. století se objevil jako postava v historické fikci, konkrétně v románu Stříbrní orli od Teodora Parnického.