Burevestnik (rusky Буревестник, význam „buřňák“, označení NATO SSC-X-9 Skyfall) je nízko letící, jadernou energií poháněná a jadernou hlavicí vybavená plošná řízená střela vyvíjená pro ruské ozbrojené síly. Podle ruského ministerstva obrany je její dolet prakticky neomezený. Patřila mezi šest nových strategických zbraní, které v roce 2018 představil prezident Vladimir Putin. Její zkušební bilance je špatná, od roku 2016 proběhlo nejméně 13 známých zkoušek a výbuch během zkoušky v roce 2019 způsobil radiační havárii, při které zahynulo pět lidí.
Motivace a původ


Konvenční střely poháněné raketovými motory mají omezenou dobu letu a dolet, zatímco jaderné štěpení uchovává na jednotku paliva výrazně více energie. Jejich výdrž by však stále omezovala životnost nejaderných součástí. Spojené státy v padesátých letech zkoušely jaderně poháněné plošné řízené střely, ale od tohoto úsilí upustily, částečně kvůli radioaktivnímu znečištění. Rusko začalo pracovat na mezikontinentální jaderně poháněné plošné řízené střele v prosinci 2001, poté co Spojené státy vypověděly Smlouvu o omezení systémů protiraketové obrany z roku 1972, a projekt má údajně obnovit úsilí z dob Sovětského svazu.
Zkoušky a tvrzení

Ruská tisková agentura TASS v roce 2019 uvedla, že jednotka jaderného pohonu byla úspěšně otestována. Prezident Putin v roce 2023 tvrdil, že zkušební let proběhl úspěšně, nezávislé potvrzení však chybělo. V říjnu 2025 náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov uvedl, že střela urazila 14 000 kilometrů za 15 hodin. Norská vojenská zpravodajská služba potvrdila zkušební start na Novaja Zemlji, její radiační monitory však zpočátku nezaznamenaly žádný nárůst.
Konstrukce a význam

Oficiální popisy uvádějí, že velikost střely je srovnatelná s plošnou řízenou střelou Kh-101, analytici se však neshodují na jejím konstrukčním řešení, včetně toho, zda používá jaderný tepelný raketový motor, nebo prouděním vzduchu poháněný přímoproudý motor. Kritici upozorňují, že plošná řízená střela je stejně zranitelná jako jakákoli jiná a že delší lety poskytují více času na její sledování. Britská obranná zpravodajská služba ji popsala jako podzvukový systém s globálním dosahem a téměř neomezenou dobou setrvání ve vzduchu.
