Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018

Při volbách do zastupitelstev obcí (na rozdíl od voleb do Poslanecké sněmovny) není možné udílet preferenční hlasy. Je možné zvolit stranu, případně kandidáty napříč různými stranami, ale i několik samostatných kandidátů jiné strany a jednu stranu, z níž pak je započítána jen část hlasů. Všechny kandidující subjekty jsou uvedeny na jednom velkém hlasovacím lístku, který se následně po označení vloží do úřední obálky a vhodní do volební urny. V Praze a územně členěných statutárních městech se ovšem volí jak do zastupitelstva města, tak do zastupitelstev městských částí či obvodů. V komunálních volbách v roce 2018 mohli poprvé volit i občané členských zemí EU s přechodným bydlištěm v České republice, pokud o to dopředu požádali. Na rozdíl od jiných voleb není možné volit mimo místo svého bydliště za pomoci voličského průkazu.

Volební systém je při volbách do obecních zastupitelstev nejsložitějším volebním mechanismem v Česku. Počet volených zastupitelů závisí na počtu obyvatel dané obce:

• obec do 500 obyvatel: 5 až 15 zastupitelů
• 501 – 3 000 obyvatel: 7 až 15 zastupitelů
• 3 001 – 10 000 obyvatel: 11 až 25 zastupitelů
• 10 001 – 50 000 obyvatel: 15 až 35 zastupitelů
• 50 001 – 150 000 obyvatel: 25 až 45 zastupitelů
• nad 150 000 obyvatel: 35 až 55 zastupitelů
• hlavní město Praha: 55 až 70 zastupitelů

Následná křesla v zastupitelstvech se rozdělují od prvního místa na kandidátce. V případě, že některý z kandidátů získá alespoň o 10 % více hlasů, než je průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta v rámci jeho strany, posouvá se na první místo. Ve větších městech, kde se volí větší počet zastupitelů, je proto velmi obtížné posunout se na přední příčku v kandidátce.

Volební kampaň pro volby do zastupitelstev obcí byla upravená v § 30 „volebního zákona“ č. 491/2001 Sb. Oproti jiným volbám neexistovala povinnost zakládat transparentní účet pro výdaje na kamapaň. Pro kampaň bylo možno využít i krajská či městská média za podmínky zachování jejich neutrality a korektnosti. Dle zákona mohla obec vyhradit pro potřeby kampaně plakátovací plochu, výsledky předvolebních průzkumů nesměly být zveřejňovány od třetího dne před začátkem voleb až do konce hlasování a v průběhu dvou volebních dnů byla zakázána agitace a propagace stran či kandidátů ve volebních místnostech a jejich bezprostředního okolí.

Vládní hnutí ANO uvedlo masivní kampaň v hodnotě asi 150 milionů korun, výrazně převyšující jeho politickou konkurenci. Předpokládané náklady na kampaň byly u ODS či ČSSD ve výši 35 milionů, SPD 25 milionů, KDU-ČSL 24 milionů, STAN 20 milionů, TOP 09 asi 15 milionů, KSČM 11,5 milionů, Piráti odhadovali 10 milionů. Podle organizace Transparency International vedly nejprůhledněji svou kampaň v komunálních volbách Piráti, Zelení a TOP 09, v Brně také hnutí Žít Brno. Organizace se zaměřila na vybrané strany v Praze, Brně a Ostravě, velké parlamentní strany podle ní poskytly minimum informací o financování kampaně, nejméně transparentně si vedly v Praze SPD, ODS a ANO, v Brně KSČM, Slušní lidé a KDU-ČSL, v Ostravě hnutí Ostravak, Nezávislí, Dobrá volba a ČSSD.

Podle politologa Miloše Gregora byla kampaň specifická v tom, že některé strany měly centrálně řízenou kampaň zcela bez konkrétních hesel nebo slibů spjatých s lokálními tématy, pouze s obecnými proklamacemi či celostátními tématy. Vzhledem ke značné volnosti dávané stranami lokálním kandidátům a s ohledem také k relativně malým financím, které mnohé strany na kampaň měly, se však v kampani objevovalo také mnoho amatérských či bizarních prvků. Např. lídr brněnské ČSSD Oliver Pospíšil v klipu vylezl z kontejneru a nabídl seniorce volební noviny. ODS kromě klasických klipů použila také kontroverzní záběry s vandalizující sprejerkou či ležícím, pravděpodobně zfetovaným mladíkem a sloganem „Ti také půjdou volit? Necháte je rozhodnout za vás?“. Jinak seriózní obhajující brněnský primátor Petr Vokřál za hnutí ANO ve videoklipu rapoval o tom, že si přeje, aby město pod jeho vedením i v dalším volebním období „povokřálo“. V Havířově se kandidáti za Zelené a nezávislé vyfotografovali nazí jen s logem přes citlivé partie na doklad své transparentnosti. Hnutí Ostravak v kampani oznamovalo, že „kašna není vana“.

V kampani se objevily případy např. anonymního útočného plakátu namířeného proti lídrovi ČSSD na Praze 5 Miroslavu Doležalovi, připomínajícího jeho dřívější sporné angažmá kolem zkrachovalé Literární akademii, podle Doležala lživého. Proti Straně zelených a jejímu pražskému lídrovi a starostovi Prahy 4 Petru Štěpánkovi vznikl anonymní web nazvaný „Účet pro zelené“ a facebooková stránka „Odvrácená tvář Prahy 4“, podle Štěpánka protiprávní, plný nesmyslů a nepravd a údajně také doprovozený letákovou antikampaní. Před volbami kolovalo také erotické video, které v minulosti natočila Michaela Krausová, členka Pirátů. V srpnu došlo k vandalskému poničení billboardů hnutí SPD, jež pak podalo několik trestních oznámení. Z útoků na billboardy také obvinilo Piráty, pročež naopak Piráti podali trestní oznámení. KSČM podala trestní oznámení kvůli krádeži asi 44 předvolebních plakátů ze sloupů trakčního vedení v Praze, mizející nebo poškozenou reklamu hlásila také ČSSD, Piráti, KDU-ČSL a další strany.

Volby probíhaly v pátek 5. a sobotu 6. října 2018. V severočeských městech Bílina, Moldava a Ústí nad Labem Policie ČR prošetřovala možný pokus o ovlivňování výsledků voleb. V Moldavě týden před volbami razantně stoupl počet obyvatel. V Ústí a Bílině došlo k podezření, že se zde podplácí voliči.

Krajský soud v Českých Budějovicích konstatoval, že před volbami ve Strakonicích byla narušena předvolební kampaň, a nařídil opakování voleb.

Volební účast podle krajů

V případě statutárních měst jsou zahrnuty jak hlasy do zastupitelstev jednotlivých městských částí, tak hlasy do magistrátních zastupitelstev.

Po vyhlášení výsledků voleb začala běžet lhůta, v níž bylo možné zpochybnit výsledky voleb u soudu. V obcích, ve kterých byly volby takto zpochybněny, nebylo možno až do rozhodnutí soudu (které musí být vydáno do 20 dnů) svolat ustavující zastupitelstvo. Například ve středních Čechách přišlo kolem 30 stížností, v Jihočeském kraji byly stížnosti podány v 13 obcích. Výsledky voleb ve Strakonicích krajský soud zrušil úplně, a volby se tak opakovaly.

Údaje se týkají voleb do zastupitelstev krajských měst (nikoli jejich částí). Jmenovitě jsou uvedeny volební subjekty a sdružení, které získaly nejméně 3 % z celkových hlasů.

Souhrn

U každé strany je uveden počet zastupitelů dle navrhující strany; u sdružení politické strany a nezávislých kandidátů jsou všechny mandáty započítané politické straně.

Poznámky:

Brno

Volební účast v Brně činila 42,65 %.

Poznámky:

České Budějovice

Volební účast v Českých Budějovicích činila 38,82 %.

Poznámky:

Hradec Králové

Volební účast v Hradci Králové činila 43,50 %. Ve volebním období 2018–2022 je v zastupitelstvu sedm politických subjektů:

Jihlava

Volební účast v Jihlavě činila 37,48 %.

Poznámky:

Karlovy Vary

Volební účast v Karlových Varech činila 37,61 %.

Poznámky:

Liberec

Volební účast v Liberci činila 40,90 %.

Poznámky:

Olomouc

Volební účast v Olomouci činila 38,16 %.

Poznámky:

Ostrava

Volební účast v Ostravě činila 33,86 %.

Pardubice

Volební účast v Pardubicích činila 40,27 %.

Poznámky:

Plzeň

Volební účast v Plzni činila 39,46 %.

Poznámky:

Praha

Volební účast v Praze činila 46,44 %.

Ústí nad Labem

Volební účast v Ústí nad Labem činila 32,63 %.

Poznámky:

Zlín

Volební účast ve Zlíně činila 38,93 %.

Poznámky:

Spolu s termínem voleb byla v devíti obcích vyhlášena místní referenda:

• Brno-Nový Lískovec – vznik prostoru k bydlení pro více než 200 obyvatel, referendum nebylo platné.
• Hronov – přestavba části Jiráskova divadla na nový městský úřad a prodej dvou domů. Občané odmítli.
• Liberec – referendum, jež kvůli nízké účasti nebylo platné, obsahovalo několik otázek, které se týkaly různých témat:
  • úprava tarifu hromadné dopravy pro děti do 15 let a seniory nad 65 let
  • regulace hazardu ve městě
  • odkup libereckého zámku a přilehlého parku
  • obnova bývalého lesního amfiteátru v Lidových sadech
  • vykoupení hráze u Veseckého rybníka, tzv. Tajchu, od Povodí Labe
• Nové Město nad Metují – vznik jižního obchvatu města místo státem prosazované přeložky silnice I/14. Občané podpořili jižní variantu.
• Poděbrady – stavba krytého bazénu o délce 25 metrů, referendum nebylo platné.
• Trubín – připojení obce k sousednímu Královu Dvoru, občané odmítli.
• Velký Beranov – výstavba nového logistického centra obchodního řetězce Penny Market, občané odmítli.
• Temelín – výstavba nové sportovní haly (zimní stadion), občané odmítli.
• Zdiby – výstavba logistického centra, občané odmítli.