Vladimir Vysockij (1938–1980) byl sovětský zpěvák, textař, básník a herec, jehož vliv na sovětskou kulturu byl obrovský a dlouhotrvající. Proslavil se svébytným pěveckým stylem a písněmi, které v často humorném pouličním slangu nabízely společenský a politický komentář. Působil také jako přední divadelní a filmový herec. Ačkoli oficiální sovětské kulturní zřízení jeho tvorbu z velké části ignorovalo, byl za svého života velmi populární a ovlivnil řadu ruských hudebníků a herců.
Mládí


Vysockij se narodil v roce 1938 v Moskvě židovskému otci a ruské matce, která byla německou překladatelkou. Matka už od raného dětství podporovala jeho zájem o divadlo a jako dítě byl znám svými básnickými recitacemi a ostrým humorem. Během druhé světové války byl s matkou evakuován a rodiče se později rozvedli. V roce 1953 dostal svou první kytaru a kamarád ho naučil základní akordy.
Počátky kariéry


V roce 1955 se Vysockij zapsal na vysokou školu stavebního inženýrství, ale po roce ji opustil, aby se věnoval herectví. Studoval na škole Moskevského uměleckého divadla, kde se seznámil s Bulatem Okudžavou. Své první divadelní a filmové role získal koncem padesátých let. V roce 1961 napsal svou první skutečnou píseň „Tetování“, která zahájila dlouhý cyklus stylizovaných příběhů z kriminálního podsvětí, plných společenské kritiky. V roce 1963 nahrál hodinu vlastních písní a kopie nahrávky se rozšířily v širokém okruhu posluchačů.
Odkaz a památka

Vysockého písně se šířily hlavně v neoficiálních kopiích, nikoli prostřednictvím oficiálních kanálů. Jeho smrt v roce 1980 vyvolala rozsáhlý veřejný smutek. Dnes je připomínán pomníky, muzeem v Moskvě a mrakodrapem v Jekatěrinburgu a jeho tvorba zůstává významnou součástí ruské populární kultury.
